bičíkovitý
[bɪčiːkovɪtiː]
přídavné jméno
1.
opatřený bičíkem 2 (útvarem k pohybu) nebo bičíky syn. bičíkatý:
bičíkovitá bakterie, bičíkovitý prvok
2.
připomínající tvarem bičík 1 (malý bič), 2 (útvar k pohybu):
rejnok s dlouhým bičíkovitým ocasem
Mořští ďasi mají na horní čelisti bičíkovitý výběžek.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪčiːkovɪtiː]
přídavné jméno
1.
opatřený bičíkem 2 (útvarem k pohybu) nebo bičíky syn. bičíkatý:
bičíkovitá bakterie, bičíkovitý prvok
2.
připomínající tvarem bičík 1 (malý bič), 2 (útvar k pohybu):
rejnok s dlouhým bičíkovitým ocasem
Mořští ďasi mají na horní čelisti bičíkovitý výběžek.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)