vousáč
[vo͡usaːč]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či, -čové)
podstatné jméno rodu mužského životného
expresivní
kolokviální vyšší
[fo͡usaːč]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či, -čové)
podstatné jméno rodu mužského životného
vousatý muž:
sympatický / urostlý vousáč
obrovitý vousáč s vizáží rváče
Z vlasatého kluka se proměnil v nakrátko střiženého fousáče.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[vo͡usaːč]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či, -čové)
podstatné jméno rodu mužského životného
expresivní
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní fousáč Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
[fo͡usaːč]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či, -čové)
podstatné jméno rodu mužského životného
vousatý muž:
sympatický / urostlý vousáč
obrovitý vousáč s vizáží rváče
Z vlasatého kluka se proměnil v nakrátko střiženého fousáče.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)