bezvýhradně
[bezviːhradňe]
(2. st. -něji)
příslovce
bez výhrad, bez jakékoli výjimky, naprosto, úplně:
bezvýhradně souhlasit s obsahem článku
bezvýhradně milovat své děti
bezvýhradně důvěřovat své rodině
být bezvýhradně spokojený se službami hotelu
Velká část členských zemí bezvýhradně podporuje rozšiřování Evropské unie.
Lékař tehdy věřil myšlence prevence mnohem bezvýhradněji než dnes.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bezviːhradňe]
(2. st. -něji)
příslovce
bez výhrad, bez jakékoli výjimky, naprosto, úplně:
bezvýhradně souhlasit s obsahem článku
bezvýhradně milovat své děti
bezvýhradně důvěřovat své rodině
být bezvýhradně spokojený se službami hotelu
Velká část členských zemí bezvýhradně podporuje rozšiřování Evropské unie.
Lékař tehdy věřil myšlence prevence mnohem bezvýhradněji než dnes.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)