bezvadně
[bezvadňe]
(2. st. -něji)
příslovce
1.
s plnou mírou požadovaných vlastností, bez nedostatků syn. dokonale 1:
bezvadně čisté sklenice
bezvadně rovné pravítko
bezvadně fungující dopravní systém
bezvadně ovládat angličtinu
Oblek byl bezvadně ušitý.
2. expresivní
vynikajícím způsobem, s velkou mírou spokojenosti syn. výborně, skvěle:
cítit se bezvadně
bezvadně strávený volný čas
Bezvadně si popovídali o starých časech.
Při šití si bezvadně odpočinu.
Dětem se bezvadně tančilo.
Oblečení z poslední kolekce se bezvadně nosí a ještě bezvadněji vypadá.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bezvadňe]
(2. st. -něji)
příslovce
1.
s plnou mírou požadovaných vlastností, bez nedostatků syn. dokonale 1:
bezvadně čisté sklenice
bezvadně rovné pravítko
bezvadně fungující dopravní systém
bezvadně ovládat angličtinu
Oblek byl bezvadně ušitý.
2. expresivní
vynikajícím způsobem, s velkou mírou spokojenosti syn. výborně, skvěle:
cítit se bezvadně
bezvadně strávený volný čas
Bezvadně si popovídali o starých časech.
Při šití si bezvadně odpočinu.
Dětem se bezvadně tančilo.
Oblečení z poslední kolekce se bezvadně nosí a ještě bezvadněji vypadá.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)