beztvárně
[bestvaːrňe]
příslovce
beztvaře
[bestvaře]
příslovce
1.
bez určitého, zřetelného tvaru:
Žena vypadala v péřové bundě beztvárně.
2.
bez jasného uspořádání, formy • bez vlastního, svébytného rázu, charakteru, neurčitě:
Nahrávka působí beztvárně.
Autor dokáže artikulovat to, co já si jen beztvaře myslím.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bestvaːrňe]
příslovce
beztvaře
[bestvaře]
příslovce
1.
bez určitého, zřetelného tvaru:
Žena vypadala v péřové bundě beztvárně.
2.
bez jasného uspořádání, formy • bez vlastního, svébytného rázu, charakteru, neurčitě:
Nahrávka působí beztvárně.
Autor dokáže artikulovat to, co já si jen beztvaře myslím.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)