bezprávný
[bespraːvniː]
přídavné jméno
1.
neopírající se o právo, jsoucí v rozporu s právem syn. bezprávní, protiprávní, nezákonný:
bezprávný stát
bezprávné věznění, bezprávné omezování osobní svobody
V zemi vládne bezprávný režim.
2.
nemající žádná práva:
bezprávní otroci
Žili v uprchlických táborech jako zcela bezprávní lidé.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bespraːvniː]
přídavné jméno
1.
neopírající se o právo, jsoucí v rozporu s právem syn. bezprávní, protiprávní, nezákonný:
bezprávný stát
bezprávné věznění, bezprávné omezování osobní svobody
V zemi vládne bezprávný režim.
2.
nemající žádná práva:
bezprávní otroci
Žili v uprchlických táborech jako zcela bezprávní lidé.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)