bezpříznakovost
[bespř̥iːznakovost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1. med.
nepřítomnost příznaků, zjevných projevů onemocnění:
Vysoký krevní tlak je záludný svou bezpříznakovostí.
2. lingv.
neutrálnost jazykových prostředků op. příznakovost:
1. pád jednotného čísla v sobě spojuje bezpříznakovost co do pádu i co do čísla.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bespř̥iːznakovost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1. med.
nepřítomnost příznaků, zjevných projevů onemocnění:
Vysoký krevní tlak je záludný svou bezpříznakovostí.
2. lingv.
neutrálnost jazykových prostředků op. příznakovost:
1. pád jednotného čísla v sobě spojuje bezpříznakovost co do pádu i co do čísla.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)