beznadějnost
[beznaďejnost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
stav, ráz, charakter toho, co je bez jakékoli naděje, bez vyhlídek na úspěch, na zlepšení ap., marnost, zoufalost:
beznadějnost úsilí / odporu
beznadějnost záchranných prací
pochopit beznadějnost situace
Nakonec se uzdravil, což vzhledem k beznadějnosti předchozího stavu považoval za zázrak.
2.
stav, situace toho, kdo nemá žádnou naději, žádné vyhlídky na úspěch, na zlepšení • takový pocit, zoufalství syn. beznaděj:
beznadějnost člověka hledajícího ochranu před arogancí státní moci
Herec měl občas záchvat beznadějnosti a melancholie.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[beznaďejnost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
stav, ráz, charakter toho, co je bez jakékoli naděje, bez vyhlídek na úspěch, na zlepšení ap., marnost, zoufalost:
beznadějnost úsilí / odporu
beznadějnost záchranných prací
pochopit beznadějnost situace
Nakonec se uzdravil, což vzhledem k beznadějnosti předchozího stavu považoval za zázrak.
2.
stav, situace toho, kdo nemá žádnou naději, žádné vyhlídky na úspěch, na zlepšení • takový pocit, zoufalství syn. beznaděj:
beznadějnost člověka hledajícího ochranu před arogancí státní moci
Herec měl občas záchvat beznadějnosti a melancholie.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)