bezkontaktní
[beskontaktňiː]
přídavné jméno
1.
nevyžadující přímý kontakt, dotyk • probíhající, uskutečňovaný bez přímého kontaktu, dotyku:
bezkontaktní čipová karta
bezkontaktní platba
bezkontaktní měření tělesné teploty
2. odborné
probíhající bez vzájemného fyzického kontaktu, dotyku:
mysl. bezkontaktní norování malých plemen loveckých psů v umělé noře s přepážkou zabraňující psovi ve styku se zvěří
sport. Korfbal je bezkontaktní sport. nepovolující fyzický kontakt soupeřů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[beskontaktňiː]
přídavné jméno
1.
nevyžadující přímý kontakt, dotyk • probíhající, uskutečňovaný bez přímého kontaktu, dotyku:
bezkontaktní čipová karta
bezkontaktní platba
bezkontaktní měření tělesné teploty
2. odborné
probíhající bez vzájemného fyzického kontaktu, dotyku:
mysl. bezkontaktní norování malých plemen loveckých psů v umělé noře s přepážkou zabraňující psovi ve styku se zvěří
sport. Korfbal je bezkontaktní sport. nepovolující fyzický kontakt soupeřů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)