důvod
[duːvot], 2. j. [duːvodu]
(2. j. -du, 6. j. -du)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
to, čím se potvrzuje, ospravedlňuje nebo vyvrací správnost, oprávněnost něčeho • pohnutka, příčina jednání:
ekonomické / finanční / technické důvody
mít důvod k nespokojenosti
Ze zdravotních důvodů skončila se sportem.
Omluvil se z rodinných důvodů.
Zatím z neznámého důvodu vjel osobní vůz do protisměru.
Důvody svého nezdaru hledá u ostatních.
Neměl jsem důvod pochybovat o jeho slovech.
□ z důvodu předložkový výraz s 2. pádem; knižní
vyjadřuje důvod, účel nějaké činnosti, pro, kvůli:
výpověď z důvodu organizačních změn
Knihovna je uzavřena z důvodu stěhování.
Na vyšetření do Prahy jezdí lidé i z důvodu zachování anonymity.
◊ kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody ◊ kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod
ochotný člověk se snaží nějak přispět, pomoct ap., zatímco neochotný člověk se raději vymlouvá
◊ mít tisíc důvodů k něčemu ◊ mít tisíc důvodů [něco udělat]
moct něco udělat naprosto opodstatněně
◊ mít tisíc důvodů [něco neudělat]
stále se něčemu vyhýbat, vymlouvat se z něčeho
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[duːvot], 2. j. [duːvodu]
(2. j. -du, 6. j. -du)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
to, čím se potvrzuje, ospravedlňuje nebo vyvrací správnost, oprávněnost něčeho • pohnutka, příčina jednání:
ekonomické / finanční / technické důvody
mít důvod k nespokojenosti
Ze zdravotních důvodů skončila se sportem.
Omluvil se z rodinných důvodů.
Zatím z neznámého důvodu vjel osobní vůz do protisměru.
Důvody svého nezdaru hledá u ostatních.
Neměl jsem důvod pochybovat o jeho slovech.
□ z důvodu předložkový výraz s 2. pádem; knižní
vyjadřuje důvod, účel nějaké činnosti, pro, kvůli:
výpověď z důvodu organizačních změn
Knihovna je uzavřena z důvodu stěhování.
Na vyšetření do Prahy jezdí lidé i z důvodu zachování anonymity.
◊ kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody ◊ kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod
ochotný člověk se snaží nějak přispět, pomoct ap., zatímco neochotný člověk se raději vymlouvá
◊ mít tisíc důvodů k něčemu ◊ mít tisíc důvodů [něco udělat]
moct něco udělat naprosto opodstatněně
◊ mít tisíc důvodů [něco neudělat]
stále se něčemu vyhýbat, vymlouvat se z něčeho
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)