duchapřítomně
[duxapř̥iːtomňe]
(2. st. -něji)
příslovce
se zachováním duchapřítomnosti, pohotově:
zachovat se duchapřítomně
Středoškoláci duchapřítomně zachránili zraněnému muži život.
Žena oheň duchapřítomně uhasila ještě před příjezdem hasičů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[duxapř̥iːtomňe]
(2. st. -něji)
příslovce
se zachováním duchapřítomnosti, pohotově:
zachovat se duchapřítomně
Středoškoláci duchapřítomně zachránili zraněnému muži život.
Žena oheň duchapřítomně uhasila ještě před příjezdem hasičů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)