bezduchý
[bezduxiː]
přídavné jméno
1. knižní
neprojevující známky života, mrtvý op. živý:
bezduché tělo
Ležel bezduchý ve své krvi.
2.
nemající schopnost myšlení, vnímání, citového prožívání:
bezduchá loutka
bezduchý automat
Podřízení nejsou bezduší roboti.
Kráčel mechanicky jako bezduchý stroj.
3. hanlivé
projevující nedostatek duševních schopností, vlastního úsudku, hloupý • svědčící o tom op. duchaplný:
bezduchý svalovec
bezduché memorování
bezduché kopírování cizích vzorů
V obličeji měla bezduchý výraz.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bezduxiː]
přídavné jméno
1. knižní
neprojevující známky života, mrtvý op. živý:
bezduché tělo
Ležel bezduchý ve své krvi.
2.
nemající schopnost myšlení, vnímání, citového prožívání:
bezduchá loutka
bezduchý automat
Podřízení nejsou bezduší roboti.
Kráčel mechanicky jako bezduchý stroj.
3. hanlivé
projevující nedostatek duševních schopností, vlastního úsudku, hloupý • svědčící o tom op. duchaplný:
bezduchý svalovec
bezduché memorování
bezduché kopírování cizích vzorů
V obličeji měla bezduchý výraz.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)