dechový
[dexoviː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k dechu 1 (dýchání), dýchací:
dechové cvičení
dechová frekvence
dechové ústrojí
Pacient trpí dechovými obtížemi.
Klasickým symptomem srdečního záchvatu je dechová nedostatečnost.
Spirometrický test zjišťuje dechový objem plic.
2.
vztahující se k dechu 2 (vydechovanému vzduchu):
dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu
□ dechové (hudební) nástroje
hudební nástroje, na které se hraje rozkmitáním sloupce vzduchu ve zvukové trubici působením dechu
syn. dechy 1
3.
vztahující se k dechovým hudebním nástrojům • používající dechové hudební nástroje:
dechová hudba interpretovaná dechovými nástroji
dechový orchestr
dechová kapela
dechové trio / kvarteto / kvinteto
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dexoviː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k dechu 1 (dýchání), dýchací:
dechové cvičení
dechová frekvence
dechové ústrojí
Pacient trpí dechovými obtížemi.
Klasickým symptomem srdečního záchvatu je dechová nedostatečnost.
Spirometrický test zjišťuje dechový objem plic.
2.
vztahující se k dechu 2 (vydechovanému vzduchu):
dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu
□ dechové (hudební) nástroje
hudební nástroje, na které se hraje rozkmitáním sloupce vzduchu ve zvukové trubici působením dechu
syn. dechy 1
3.
vztahující se k dechovým hudebním nástrojům • používající dechové hudební nástroje:
dechová hudba interpretovaná dechovými nástroji
dechový orchestr
dechová kapela
dechové trio / kvarteto / kvinteto
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)