demontáž
[demontaːš], 2. j. [demontaːže]
(2. j. -že)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1. (čeho)
rozebrání, rozebírání konstrukce, přístroje ap. na jednotlivé části • jejich odstranění z místa, kde jsou umístěny op. montáž:
kompletní demontáž střechy
částečná demontáž lešení
demontáž botiček na automobily
Při neodborné demontáži autorádia došlo k poškození handsfree sady od telefonu.
Stavbaři musejí provést demontáž bednění mostovky.
2. (čeho)
(postupné) rozkládání, rozložení nějakého (hodnotového, ideologického) celku, systému ap., rozklad:
postupná demontáž totalitních režimů
nenásilná demontáž komunistické diktatury
totální demontáž sociálního státu
demontáž státních monopolů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[demontaːš], 2. j. [demontaːže]
(2. j. -že)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1. (čeho)
rozebrání, rozebírání konstrukce, přístroje ap. na jednotlivé části • jejich odstranění z místa, kde jsou umístěny op. montáž:
kompletní demontáž střechy
částečná demontáž lešení
demontáž botiček na automobily
Při neodborné demontáži autorádia došlo k poškození handsfree sady od telefonu.
Stavbaři musejí provést demontáž bednění mostovky.
2. (čeho)
(postupné) rozkládání, rozložení nějakého (hodnotového, ideologického) celku, systému ap., rozklad:
postupná demontáž totalitních režimů
nenásilná demontáž komunistické diktatury
totální demontáž sociálního státu
demontáž státních monopolů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)