bezúspěšně
[besʔuːspješňe], [bezuːspješňe]
(2. st. -něji)
příslovce
bez úspěchu, bez požadovaného výsledku syn. neúspěšně; op. úspěšně:
bezúspěšně se o něco snažit
bezúspěšně se pokoušet prosadit zákon
Policisté bezúspěšně hledají pachatele.
Hráči se snaží údajnou smůlu stále bezúspěšněji napravit.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[besʔuːspješňe], [bezuːspješňe]
(2. st. -něji)
příslovce
bez úspěchu, bez požadovaného výsledku syn. neúspěšně; op. úspěšně:
bezúspěšně se o něco snažit
bezúspěšně se pokoušet prosadit zákon
Policisté bezúspěšně hledají pachatele.
Hráči se snaží údajnou smůlu stále bezúspěšněji napravit.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)