na druhou
1. matematika
(po číselném výrazu)
vyjadřuje početní operaci umocňování s mocnitelem 2, tj. vynásobení hodnoty, po které následuje, stejnou hodnotou:
iks na druhou (x2)
Čtyři na druhou je šestnáct.
Hmotnost v kg vydělte výškou v metrech na druhou.
„Jedna minus logaritmus tří, to celé na druhou, závorka,“ diktovala.
2. kolokviální vyšší
(po jméně, slovese nebo příslovci)
zdůrazňuje význam předcházejícího slova, vyjadřujícího často záporné hodnocení:
Britský teoretik práva to označil za nesmysl na druhou.
Ta situace byla trapná na druhou.
„My jsme bohužel hráli špatně na druhou,“ litoval kouč.
Když je nějaká stresová situace, ty se vždycky ještě vystresuješ na druhou.
Romantiku na druhou slibuje čtvrteční koncert filharmonie v Adršpašských skalách.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
1. matematika
(po číselném výrazu)
vyjadřuje početní operaci umocňování s mocnitelem 2, tj. vynásobení hodnoty, po které následuje, stejnou hodnotou:
iks na druhou (x2)
Čtyři na druhou je šestnáct.
Hmotnost v kg vydělte výškou v metrech na druhou.
„Jedna minus logaritmus tří, to celé na druhou, závorka,“ diktovala.
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(po jméně, slovese nebo příslovci)
zdůrazňuje význam předcházejícího slova, vyjadřujícího často záporné hodnocení:
Britský teoretik práva to označil za nesmysl na druhou.
Ta situace byla trapná na druhou.
„My jsme bohužel hráli špatně na druhou,“ litoval kouč.
Když je nějaká stresová situace, ty se vždycky ještě vystresuješ na druhou.
Romantiku na druhou slibuje čtvrteční koncert filharmonie v Adršpašských skalách.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)