beseda
[beseda]
(2. j. -dy)
podstatné jméno rodu ženského
1. (s kým; o čem, o kom; pro koho; k čemu; nad čím)
organizované setkání k určitému tématu, s významnou osobností ap. spojené s debatou účastníků:
literární / cestovatelská beseda, předvolební beseda
tisková / televizní beseda
beseda o drogách / o zvířatech
beseda pro veřejnost / pro děti
Sdružení pořádá besedy.
Ministr se zúčastnil besedy se studenty.
Na besedě k filmu bude přítomen i režisér.
Autogramiáda je spojená s besedou nad knihou.
2.
(zejména jako součást vlastních jmen)
spolek, organizace s naučným a zábavním posláním • budova, místnost pro jejich činnost:
divadelní sál Malostranské besedy
zasedání v Měšťanské besedě v Plzni
3.
společenský tanec sestavený z prvků různých lidových tanců:
Na předtančení si připravili besedu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[beseda]
(2. j. -dy)
podstatné jméno rodu ženského
1. (s kým; o čem, o kom; pro koho; k čemu; nad čím)
organizované setkání k určitému tématu, s významnou osobností ap. spojené s debatou účastníků:
literární / cestovatelská beseda, předvolební beseda
tisková / televizní beseda
beseda o drogách / o zvířatech
beseda pro veřejnost / pro děti
Sdružení pořádá besedy.
Ministr se zúčastnil besedy se studenty.
Na besedě k filmu bude přítomen i režisér.
Autogramiáda je spojená s besedou nad knihou.
2.
(zejména jako součást vlastních jmen)
spolek, organizace s naučným a zábavním posláním • budova, místnost pro jejich činnost:
divadelní sál Malostranské besedy
zasedání v Měšťanské besedě v Plzni
3.
společenský tanec sestavený z prvků různých lidových tanců:
Na předtančení si připravili besedu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)