bývalý I
[biːvaliː]
přídavné jméno
1.
který byl, existoval, platil někdy v minulosti syn. někdejší, dřívější 1; op. současný, nynější:
bývalý zaměstnanec podniku
bývalý ředitel firmy
objekt bývalé nádražní budovy
země bývalého Sovětského svazu
scházet se s bývalými kolegy
Syn bydlí s bývalou manželkou.
Na poměry, které panovaly za bývalého režimu, se rychle zapomíná.
2.
stejný jako dříve syn. původní, starý; op. nový:
Dostal jsem nabídku vrátit se na bývalé místo.
Všechno se navracelo k bývalému pořádku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːvaliː]
přídavné jméno
1.
který byl, existoval, platil někdy v minulosti syn. někdejší, dřívější 1; op. současný, nynější:
bývalý zaměstnanec podniku
bývalý ředitel firmy
objekt bývalé nádražní budovy
země bývalého Sovětského svazu
scházet se s bývalými kolegy
Syn bydlí s bývalou manželkou.
Na poměry, které panovaly za bývalého režimu, se rychle zapomíná.
2.
stejný jako dříve syn. původní, starý; op. nový:
Dostal jsem nabídku vrátit se na bývalé místo.
Všechno se navracelo k bývalému pořádku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)