bavitel
[bavɪtel]
(2. j. -le, 3., 6. j. -li, -lovi, 1. mn. -lé)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo umí bavit, pobavit druhé syn. bavič 1:
Jako lidový bavitel obveseloval návštěvníky vtípky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bavɪtel]
(2. j. -le, 3., 6. j. -li, -lovi, 1. mn. -lé)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo umí bavit, pobavit druhé syn. bavič 1:
Jako lidový bavitel obveseloval návštěvníky vtípky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)