bavičství
[bavɪčstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
schopnost, umění bavit, pobavit druhé:
mít sklony k bavičství
Svým klaunstvím a bavičstvím rozesměje nejednoho bručouna.
2.
povolání, činnost baviče 2 (umělce):
Vydělal si peníze televizním bavičstvím.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bavɪčstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
schopnost, umění bavit, pobavit druhé:
mít sklony k bavičství
Svým klaunstvím a bavičstvím rozesměje nejednoho bručouna.
2.
povolání, činnost baviče 2 (umělce):
Vydělal si peníze televizním bavičstvím.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)