bastion
[bastɪjon]
(2. j. -nu, 6. j. -nu, -ně)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<it.⟩
historické vojenství
předsunutá část opevnění, zprav. ve tvaru pětibokého hranolu, umožňující obranu hradu, města ap. ve více směrech:
hradní / pevnostní bastion
obranná linie složená z jedenácti bastionů
Pás barokních hradeb byl zesílen mohutnými bastiony.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bastɪjon]
(2. j. -nu, 6. j. -nu, -ně)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<it.⟩
historické vojenství
předsunutá část opevnění, zprav. ve tvaru pětibokého hranolu, umožňující obranu hradu, města ap. ve více směrech:
hradní / pevnostní bastion
obranná linie složená z jedenácti bastionů
Pás barokních hradeb byl zesílen mohutnými bastiony.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)