baráčník
[baraːčňiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
člen spolku usilujícího o zachování a propagaci staročeských venkovských zvyků:
krojovaní baráčníci s prapory
spolek baráčníků
ples baráčníků
Baráčníci pravidelně pořádají masopustní průvod s pohřbíváním basy.
► baráčnice
[baraːčňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
Místní baráčnice rozdávaly posvícenské koláčky.
Program zpestřily baráčnice v krojích.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baraːčňiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
člen spolku usilujícího o zachování a propagaci staročeských venkovských zvyků:
krojovaní baráčníci s prapory
spolek baráčníků
ples baráčníků
Baráčníci pravidelně pořádají masopustní průvod s pohřbíváním basy.
► baráčnice
[baraːčňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
Místní baráčnice rozdávaly posvícenské koláčky.
Program zpestřily baráčnice v krojích.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)