barvířka II
[barviːř̥ka], 2. mn. [barviːřek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
modrá odrůda vinné révy s vysokým obsahem červeného barviva ve slupce i dužině bobulí, používaná k vylepšení sytosti barvy červených vín:
Barvířky se sklízí v říjnu.
Barvířka bývá součástí moravských cuvée.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[barviːř̥ka], 2. mn. [barviːřek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
modrá odrůda vinné révy s vysokým obsahem červeného barviva ve slupce i dužině bobulí, používaná k vylepšení sytosti barvy červených vín:
Barvířky se sklízí v říjnu.
Barvířka bývá součástí moravských cuvée.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)