barrique I
[barɪk]
(2. j. -iquu, 6. j. -iquu, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
barik
[barɪk]
(2. j. -iku, 6. j. -iku, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
1.
dubový sud určený ke zrání vína, barikový sud:
Víno zrálo v sudech barrique.
Výrobou bariků se zabývají bednáři.
2.
víno zrající v barikovém sudu, kde získá charakteristickou chuť a aroma, barikové víno:
jakostní barrique
lehce nasládlý barik
Nejraději má červený barrique.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[barɪk]
(2. j. -iquu, 6. j. -iquu, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
barik
[barɪk]
(2. j. -iku, 6. j. -iku, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
1.
dubový sud určený ke zrání vína, barikový sud:
Víno zrálo v sudech barrique.
Výrobou bariků se zabývají bednáři.
2.
víno zrající v barikovém sudu, kde získá charakteristickou chuť a aroma, barikové víno:
jakostní barrique
lehce nasládlý barik
Nejraději má červený barrique.
Poznámka Pravopisná podoba barrique se používá v 1. a 4. pádě j. č. V ostatních pádech je její výskyt ojedinělý.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)