barvička
[barvɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
expresivní
1.
barva 1 (vlastnost vnímaná zrakem):
pastelové barvičky
pestré / zářivé barvičky
Její krátké vlasy měly pěknou barvičku.
Letos je trendy tyrkysová, tuto svěží barvičku můžete kombinovat s dalšími barvami.
Jaro a léto je skvělé v tom, že se nemusíte bát nosit barvičky. barevné oblečení
2.
barva 2 (barvicí látka):
barvičky na sklo
voskové barvičky pastelky
fleky od barviček a inkoustu
obrázky malované olejovými barvičkami
Pomalovala čtvrtku modrou barvičkou.
3.
barva 3 (barevný nátěr):
Méně kvalitní barvičky se snadno odlupují.
4.
barva 4 (zabarvení tváře, pleti):
Má pěkně zdravou barvičku v obličeji.
Po dovolené chodí do solária, aby si udrželi barvičku. opálení
5.
kosmetický přípravek k líčení, líčidlo:
barvička na rty / na tváře
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[barvɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
expresivní
1.
barva 1 (vlastnost vnímaná zrakem):
pastelové barvičky
pestré / zářivé barvičky
Její krátké vlasy měly pěknou barvičku.
Letos je trendy tyrkysová, tuto svěží barvičku můžete kombinovat s dalšími barvami.
Jaro a léto je skvělé v tom, že se nemusíte bát nosit barvičky. barevné oblečení
2.
barva 2 (barvicí látka):
barvičky na sklo
voskové barvičky pastelky
fleky od barviček a inkoustu
obrázky malované olejovými barvičkami
Pomalovala čtvrtku modrou barvičkou.
3.
barva 3 (barevný nátěr):
Méně kvalitní barvičky se snadno odlupují.
4.
barva 4 (zabarvení tváře, pleti):
Má pěkně zdravou barvičku v obličeji.
Po dovolené chodí do solária, aby si udrželi barvičku. opálení
5.
kosmetický přípravek k líčení, líčidlo:
barvička na rty / na tváře
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)