černobílý
[černobiːliː]
přídavné jméno
1.
zobrazující něco nebo umožňující zobrazení něčeho jen v černé, bílé a odstínech šedé:
černobílá fotografie / ilustrace
černobílá televize
V kině promítali černobílý film.
Tiskárna má možnost černobílého i barevného tisku.
2. (2. st. -lejší)
nevystihující úplnost, složitost jevů, zjednodušený:
černobílé vidění světa
Postavy ve filmu jsou oproti knize plošší a černobílejší.
◊ nic není černobílé
všechny jevy, události ap. mají své kladné i záporné stránky:
Elektromobilita je ekologická a líbivá. Ale protože nic na světě není černobílé, je s ní spojena řada problémů a otazníků.
Nic samozřejmě není černobílé. Ačkoliv tato metoda vypadá skvěle a pomáhá, jsou i s ní spjaty určité problémy a vedlejší účinky.
→ černo-bílý
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[černobiːliː]
přídavné jméno
1.
zobrazující něco nebo umožňující zobrazení něčeho jen v černé, bílé a odstínech šedé:
černobílá fotografie / ilustrace
černobílá televize
V kině promítali černobílý film.
Tiskárna má možnost černobílého i barevného tisku.
2. (2. st. -lejší)
nevystihující úplnost, složitost jevů, zjednodušený:
černobílé vidění světa
Postavy ve filmu jsou oproti knize plošší a černobílejší.
◊ nic není černobílé
všechny jevy, události ap. mají své kladné i záporné stránky:
Elektromobilita je ekologická a líbivá. Ale protože nic na světě není černobílé, je s ní spojena řada problémů a otazníků.
Nic samozřejmě není černobílé. Ačkoliv tato metoda vypadá skvěle a pomáhá, jsou i s ní spjaty určité problémy a vedlejší účinky.
→ černo-bílý
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)