barevný II
[barevniː]
(2. j. -ného), zprav. množné barevní (2. mn. -ných)
podstatné jméno rodu mužského životného
často hanlivé
(z hlediska bělochů)
lidé s jinou než bílou barvou pleti, zprav. o černoších v USA:
V jejich čtvrti žije hodně barevných.
Barevným bylo povoleno používat pláž pro bílé pouze do setmění.
◊ makat / dřít jak(o) barevnej / barevný kolokviální
dělat něco usilovně, vysilujícím způsobem • pracovat velmi těžce:
Maminka musela dřít jako barevná, aby nás se sestrou uživila.
Abych měl formu, dřu jako barevnej.
Vstává ve čtyři ráno, aby všechno stihnul, maká jako barevnej.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[barevniː]
(2. j. -ného), zprav. množné barevní (2. mn. -ných)
podstatné jméno rodu mužského životného
často hanlivé
(z hlediska bělochů)
lidé s jinou než bílou barvou pleti, zprav. o černoších v USA:
V jejich čtvrti žije hodně barevných.
Barevným bylo povoleno používat pláž pro bílé pouze do setmění.
◊ makat / dřít jak(o) barevnej / barevný kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dělat něco usilovně, vysilujícím způsobem • pracovat velmi těžce:
Maminka musela dřít jako barevná, aby nás se sestrou uživila.
Abych měl formu, dřu jako barevnej.
Vstává ve čtyři ráno, aby všechno stihnul, maká jako barevnej.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)