baraba
[baraba]
(2. j. -by, 3., 6. j. -bovi, 1. mn. -bové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨it.⟩
zastaralé kolokv.
dělník pracující na stavbě tunelů, železnice ap.:
Tunel budovalo tisíc barabů.
Původní železniční trať Praha–Děčín stavěli italští barabové.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baraba]
(2. j. -by, 3., 6. j. -bovi, 1. mn. -bové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨it.⟩
zastaralé kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dělník pracující na stavbě tunelů, železnice ap.:
Tunel budovalo tisíc barabů.
Původní železniční trať Praha–Děčín stavěli italští barabové.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)