baníkovec
[baňiːkovec]
(2. j. -vce, 3., 6. j. -vci, -vcovi, 5. j. -vče, 1. mn. -vci)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨VJ⟩
1.
hráč sportovního klubu Baník:
trenér baníkovců
Baníkovci inkasovali pět branek.
Hosté se proti excelujícím baníkovcům neprosadili.
2.
příznivec sportovního klubu Baník (zprav. fotbalového klubu Baník Ostrava):
Tisícovka baníkovců v hledišti vytvořila skvělou atmosféru.
Mezi baníkovci a sparťany se strhla bitka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baňiːkovec]
(2. j. -vce, 3., 6. j. -vci, -vcovi, 5. j. -vče, 1. mn. -vci)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨VJ⟩
1.
hráč sportovního klubu Baník:
trenér baníkovců
Baníkovci inkasovali pět branek.
Hosté se proti excelujícím baníkovcům neprosadili.
2.
příznivec sportovního klubu Baník (zprav. fotbalového klubu Baník Ostrava):
Tisícovka baníkovců v hledišti vytvořila skvělou atmosféru.
Mezi baníkovci a sparťany se strhla bitka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)