* bandurská
jen ve tvaru bandurskou
[bandursko͡u]
jen ve frazému
◊ spustit (na někoho) bandurskou
jednat nebo mluvit s někým příkře, rozkazovačně, někomu vynadat, vyhubovat:
Nevím, proč na mě hned spustil bandurskou, snad jsem toho tolik neřekla.
Někteří lidé myslí, že vyřeší víc, když spustí bandurskou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
jen ve tvaru bandurskou
[bandursko͡u]
jen ve frazému
◊ spustit (na někoho) bandurskou
jednat nebo mluvit s někým příkře, rozkazovačně, někomu vynadat, vyhubovat:
Nevím, proč na mě hned spustil bandurskou, snad jsem toho tolik neřekla.
Někteří lidé myslí, že vyřeší víc, když spustí bandurskou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)