banditismus
[bandɪtɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<it.⟩
banditizmus
[bandɪtɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<it.⟩
1.
organizované přepadávání lidí a násilné zmocňování se cizího majetku, lupičství:
bojovat proti banditismu
Hlavním problémem země je banditismus a neexistence právního prostředí.
Příslušníci povstaleckých oddílů se dopouštěli banditismu a drancování.
2. expresivní
bezohledné, bezzásadové jednání, chování:
ekonomický banditismus
Politika bez morálky je banditismus.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bandɪtɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<it.⟩
banditizmus
[bandɪtɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.<it.⟩
1.
organizované přepadávání lidí a násilné zmocňování se cizího majetku, lupičství:
bojovat proti banditismu
Hlavním problémem země je banditismus a neexistence právního prostředí.
Příslušníci povstaleckých oddílů se dopouštěli banditismu a drancování.
2. expresivní
bezohledné, bezzásadové jednání, chování:
ekonomický banditismus
Politika bez morálky je banditismus.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)