balkanizace
[balkanɪzace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨VJ⟩
někdy hanlivé
(čeho, koho2)
rozdělování, rozdělení území, společenství ap. na menší (často znepřátelené) celky • získávání, získání nepřehledného, nefunkčního rázu, charakteru:
Střední Evropa stojí na rozcestí mezi balkanizací a evropskou integrací.
Balkanizace politického života ohrožuje vnitřní stabilitu i mezinárodní postavení země.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[balkanɪzace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨VJ⟩
někdy hanlivé
(čeho, koho2)
rozdělování, rozdělení území, společenství ap. na menší (často znepřátelené) celky • získávání, získání nepřehledného, nefunkčního rázu, charakteru:
Střední Evropa stojí na rozcestí mezi balkanizací a evropskou integrací.
Balkanizace politického života ohrožuje vnitřní stabilitu i mezinárodní postavení země.
Poznámka Podle poměrů příznačných pro Balkán během 20. století.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)