balit
[balɪt]
(3. j., 3. mn. balí, rozk. bal, čin. balil, trp. balen, podst. jm. balení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo balí co; co, koho4 do čeho)
opatřovat obalem, pokrývat něčím:
balit vánoční dárky
balit zboží
balit potraviny do sáčku
balit svačinu do ubrousku
balit dítě do deky
Výrobky balí do krabic po dvanácti kusech.
Veškerou kávu firma praží i balí ve vlastním výrobním závodě.
podst. jm. fólie k balení potravin
příd. jm. maso balené v ochranné atmosféře
2. (kdo balí co)
upravovat nějakou věc tak, aby zaujímala menší prostor, skládat:
balit stan / spacák
Karimatka se snadno balí.
Po seskoku si pečlivě balí padák.
Pořadatelé balí plachtu, která zakrývala antukové kurty.
3. (kdo balí co; co {komu; do čeho; za něj. účelem})
skládat, ukládat věci do zavazadla, a tak připravovat na cestu:
balit zavazadlo
balit oblečení do tašky
balit si batoh na cestu
balit dítě na tábor dítěti zavazadlo
Jdu balit.
Máma mu balila šaty do kufru.
Balí manželovi věci na služební cestu.
Turisté kvapem balí a odjíždějí.
podst. jm. Při balení mám vždycky hrůzu, abych na něco nezapomněla.
4. (kdo balí co; co {do čeho; z čeho})
vytvářet cigaretu ap. stočením tabáku nebo drogy do cigaretového papírku nebo tabákového listu:
balit cigaretu
balit tabák do cigaret
balit si z marihuany jointa
podst. jm. ruční balení doutníků
5. (kdo balí co do čeho)
zastírat pravý stav věci nepřesnými, zkreslujícími vyjádřeními:
Svá slova balí do ironie.
Pravdu nebalí do hezkých slov.
Vždycky mluvil na rovinu, nic nebalil do frází.
6. kolokviální
dávat někomu najevo zájem o milostný vztah, o sblížení:
balit holky
Balila muže v barech.
Své první lásky balil na písničky.
Snažil se ji balit, ale ona ho odmítala.
podst. jm. Zná dobrý trik na balení chlapů.
◊ balit krám kolokviální
končit:
Balit krám při prvním nezdaru není ta správná volba.
→ doklady v korpusu
◊ balit (si) kufry kolokviální
připravovat se k odchodu, zprav. nedobrovolnému:
Přijde další porážka a můžu si balit kufry.
Pokud se na něj provalí korupce, může balit kufry.
→ doklady v korpusu
◊ balit (si) (svá) fidlátka kolokviální
balit si svoje věci a (nuceně, nedobrovolně) odcházet:
Na náměstí poslední trhovci balí svá fidlátka.
Pokud klub nevyhraje, balí trenér fidlátka.
Po revoluci si okupanti balí saky paky a vracejí se do vlasti.
→ doklady v korpusu
◊ balit (si) (své) saky paky kolokviální
připravovat si své věci a chystat se k odchodu:
Balíme naše saky paky a kolem poledne opouštíme sraz.
Balí si své saky paky na cestu.
→ doklady v korpusu
◊ balit to kolokviální
končit:
V práci to balím kolem šesté.
dokonavé k 2, 3, 6 → sbalit
dokonavé k 1–3 → zabalit
podstatné jméno → i balení
přídavné jméno → i balený
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[balɪt]
(3. j., 3. mn. balí, rozk. bal, čin. balil, trp. balen, podst. jm. balení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo balí co; co, koho4 do čeho)
opatřovat obalem, pokrývat něčím:
balit vánoční dárky
balit zboží
balit potraviny do sáčku
balit svačinu do ubrousku
balit dítě do deky
Výrobky balí do krabic po dvanácti kusech.
Veškerou kávu firma praží i balí ve vlastním výrobním závodě.
podst. jm. fólie k balení potravin
příd. jm. maso balené v ochranné atmosféře
2. (kdo balí co)
upravovat nějakou věc tak, aby zaujímala menší prostor, skládat:
balit stan / spacák
Karimatka se snadno balí.
Po seskoku si pečlivě balí padák.
Pořadatelé balí plachtu, která zakrývala antukové kurty.
3. (kdo balí co; co {komu; do čeho; za něj. účelem})
skládat, ukládat věci do zavazadla, a tak připravovat na cestu:
balit zavazadlo
balit oblečení do tašky
balit si batoh na cestu
balit dítě na tábor dítěti zavazadlo
Jdu balit.
Máma mu balila šaty do kufru.
Balí manželovi věci na služební cestu.
Turisté kvapem balí a odjíždějí.
podst. jm. Při balení mám vždycky hrůzu, abych na něco nezapomněla.
4. (kdo balí co; co {do čeho; z čeho})
vytvářet cigaretu ap. stočením tabáku nebo drogy do cigaretového papírku nebo tabákového listu:
balit cigaretu
balit tabák do cigaret
balit si z marihuany jointa
podst. jm. ruční balení doutníků
5. (kdo balí co do čeho)
zastírat pravý stav věci nepřesnými, zkreslujícími vyjádřeními:
Svá slova balí do ironie.
Pravdu nebalí do hezkých slov.
Vždycky mluvil na rovinu, nic nebalil do frází.
6. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo balí koho4; koho4 na co)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dávat někomu najevo zájem o milostný vztah, o sblížení:
balit holky
Balila muže v barech.
Své první lásky balil na písničky.
Snažil se ji balit, ale ona ho odmítala.
podst. jm. Zná dobrý trik na balení chlapů.
◊ balit krám kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
končit:
Balit krám při prvním nezdaru není ta správná volba.
→ doklady v korpusu
◊ balit (si) kufry kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
připravovat se k odchodu, zprav. nedobrovolnému:
Přijde další porážka a můžu si balit kufry.
Pokud se na něj provalí korupce, může balit kufry.
→ doklady v korpusu
◊ balit (si) (svá) fidlátka kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní ◊ balit (si) (své) saky paky kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
balit si svoje věci a (nuceně, nedobrovolně) odcházet:
Na náměstí poslední trhovci balí svá fidlátka.
Pokud klub nevyhraje, balí trenér fidlátka.
Po revoluci si okupanti balí saky paky a vracejí se do vlasti.
→ doklady v korpusu
◊ balit (si) (své) saky paky kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
připravovat si své věci a chystat se k odchodu:
Balíme naše saky paky a kolem poledne opouštíme sraz.
Balí si své saky paky na cestu.
→ doklady v korpusu
◊ balit to kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
končit:
V práci to balím kolem šesté.
dokonavé k 2, 3, 6 → sbalit
dokonavé k 1–3 → zabalit
podstatné jméno → i balení
přídavné jméno → i balený
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)