Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

balit
[balɪt]
(3. j., 3. mn. balí, rozk. bal, čin. balil, trp. balen, podst. jm. balení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo balí co; co, koho4 do čeho)
opatřovat obalem, pokrývat něčím:

balit vánoční dárky
balit zboží
balit potraviny do sáčku
balit svačinu do ubrousku
balit dítě do deky
Výrobky balí do krabic po dvanácti kusech.
Veškerou kávu firma praží i balí ve vlastním výrobním závodě.
podst. jm. fólie k balení potravin
příd. jm. maso balené v ochranné atmosféře

2. (kdo balí co)
upravovat nějakou věc tak, aby zaujímala menší prostor, skládat:

balit stan / spacák
Karimatka se snadno balí.
Po seskoku si pečlivě balí padák.
Pořadatelé balí plachtu, která zakrývala antukové kurty.

3. (kdo balí co; co {komu; do čeho; za něj. účelem})
skládat, ukládat věci do zavazadla, a tak připravovat na cestu:

balit zavazadlo
balit oblečení do tašky
balit si batoh na cestu
balit dítě na tábor
dítěti zavazadlo
Jdu balit.
Máma mu balila šaty do kufru.
Balí manželovi věci na služební cestu.
Turisté kvapem balí a odjíždějí.
podst. jm. Při balení mám vždycky hrůzu, abych na něco nezapomněla.

4. (kdo balí co; co {do čeho; z čeho})
vytvářet cigaretu ap. stočením tabáku nebo drogy do cigaretového papírku nebo tabákového listu:

balit cigaretu
balit tabák do cigaret
balit si z marihuany jointa
podst. jm. ruční balení doutníků

5. (kdo balí co do čeho)
zastírat pravý stav věci nepřesnými, zkreslujícími vyjádřeními:

Svá slova balí do ironie.
Pravdu nebalí do hezkých slov.
V
ždycky mluvil na rovinu, nic nebalil do frází.

6. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní
(kdo balí koho4; koho4 na co)
dávat někomu najevo zájem o milostný vztah, o sblížení:

balit holky
Balila muže v barech.
Své první lásky balil na písničky.
Snažil se ji balit, ale ona ho odmítala.
podst. jm. Zná dobrý trik na balení chlapů.


balit krám kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

končit:

Balit krám při prvním nezdaru není ta správná volba.
→ doklady v korpusu
balit (si) kufry kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

připravovat se k odchodu, zprav. nedobrovolnému:

Přijde další porážka a můžu si balit kufry.
Pokud se na něj provalí korupce, může balit kufry.

→ doklady v korpusu
balit (si) (svá) fidlátka kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní
balit (si) (své) saky paky kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

balit si svoje věci a (nuceně, nedobrovolně) odcházet:

Na náměstí poslední trhovci balí svá fidlátka.
Pokud klub nevyhraje, balí trenér fidlátka.
Po revoluci si okupanti balí saky paky a vracejí se do vlasti.

→ doklady v korpusu
balit (si) (své) saky paky kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

připravovat si své věci a chystat se k odchodu:

Balíme naše saky paky a kolem poledne opouštíme sraz.
Balí si své saky paky na cestu.

→ doklady v korpusu
balit to kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

končit:

V práci to balím kolem šesté.
dokonavé k 2, 3, 6 sbalit
dokonavé k 1–3 zabalit
podstatné jméno i balení
přídavné jméno i balený


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)