balistik
[balɪstɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, -ikové, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
odborník v balistice 1 (oboru fyziky):
Úkolem balistiků bylo vypočítat dráhu střely vzhledem ke všem jejím vlastnostem.
2.
odborník v kriminalistické balistice:
policejní balistik
Balistici provedli zkoušky zbraně.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[balɪstɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, -ikové, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
odborník v balistice 1 (oboru fyziky):
Úkolem balistiků bylo vypočítat dráhu střely vzhledem ke všem jejím vlastnostem.
2.
odborník v kriminalistické balistice:
policejní balistik
Balistici provedli zkoušky zbraně.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)