bachratý
[baxratiː]
(2. st. -tější)
přídavné jméno
expresivní
1.
(o věcech, o částech těla ap.)
mající oblý, vydutý tvar • mající velký objem a často působící neforemně:
bachratá sklenka, bachratý džbán
bachraté břicho
V zimě nosí bachraté péřové bundy.
2.
(o lidech, o zvířatech)
mající velké, neforemné břicho, břichatý, tlustý:
bachratý mnich
bachratí kapři
Na zadní sedadlo tohoto auta se vejde i ten nejbachratější pasažér.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baxratiː]
(2. st. -tější)
přídavné jméno
expresivní
1.
(o věcech, o částech těla ap.)
mající oblý, vydutý tvar • mající velký objem a často působící neforemně:
bachratá sklenka, bachratý džbán
bachraté břicho
V zimě nosí bachraté péřové bundy.
2.
(o lidech, o zvířatech)
mající velké, neforemné břicho, břichatý, tlustý:
bachratý mnich
bachratí kapři
Na zadní sedadlo tohoto auta se vejde i ten nejbachratější pasažér.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)