bachař
[baxař̥], 2. j. [baxaře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨~něm.⟩
kolokviální
vězeňský dozorce:
Pracoval jako bachař v ruzyňské věznici.
Vězeň napadl bachaře.
Když se k bachařům chováš slušně, chovají se tak většinou i oni k tobě.
► bachařka
[baxař̥ka], 2. mn. [baxařek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
krutá bachařka
uniforma bachařky
Řadu let pracovala jako bachařka ve věznici.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baxař̥], 2. j. [baxaře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨~něm.⟩
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vězeňský dozorce:
Pracoval jako bachař v ruzyňské věznici.
Vězeň napadl bachaře.
Když se k bachařům chováš slušně, chovají se tak většinou i oni k tobě.
► bachařka
[baxař̥ka], 2. mn. [baxařek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
krutá bachařka
uniforma bachařky
Řadu let pracovala jako bachařka ve věznici.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)