babča
[bapča]
(2. j. -či)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
1.
babička 2 (stará žena) syn. stařena, stařenka; babka I/1:
čiperná babča
Babči ze vsi postávaly ve skupince stranou.
2.
babička 1 (matka jednoho z rodičů) syn. babka I/2:
V pátek vyrazím za naší babčou na vesnici.
Babča se o prázdninách postará o vnoučata.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bapča]
(2. j. -či)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
babička 2 (stará žena) syn. stařena, stařenka; babka I/1:
čiperná babča
Babči ze vsi postávaly ve skupince stranou.
2.
babička 1 (matka jednoho z rodičů) syn. babka I/2:
V pátek vyrazím za naší babčou na vesnici.
Babča se o prázdninách postará o vnoučata.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)