ba I
[ba]
spojka souřadicí stupňovací
uvozuje větný člen nebo větu zvyšující intenzitu předchozího tvrzení:
Vypadají dobře, ba skvěle.
rozporuplná, smutná, ba děsivá zkušenost
často ve spojení se zdůrazňovací částicí
měsíce, ba i roky
Bratr byl inteligentní, ba dokonce moudrý člověk.
Občasné hádky řešení problému neublíží, ba naopak pomohou.
Nebyl mladý, ba ani v nejlepších letech.
□ ba co víc spojkový výraz souřadicí stupňovací □ ba co hůř spojkový výraz souřadicí stupňovací
k větnému členu nebo větě připojuje větný člen nebo větu s větší mírou nějaké vlastnosti nebo děj pociťovaný jako intenzivnější, závažnější ap.:
Naštěstí vše mělo dobrý konec. Ba co víc, přímo happy end!
Cítil se zaskočen, ba co hůř, zrazen.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ba]
spojka souřadicí stupňovací
uvozuje větný člen nebo větu zvyšující intenzitu předchozího tvrzení:
Vypadají dobře, ba skvěle.
rozporuplná, smutná, ba děsivá zkušenost
často ve spojení se zdůrazňovací částicí
měsíce, ba i roky
Bratr byl inteligentní, ba dokonce moudrý člověk.
Občasné hádky řešení problému neublíží, ba naopak pomohou.
Nebyl mladý, ba ani v nejlepších letech.
□ ba co víc spojkový výraz souřadicí stupňovací □ ba co hůř spojkový výraz souřadicí stupňovací
k větnému členu nebo větě připojuje větný člen nebo větu s větší mírou nějaké vlastnosti nebo děj pociťovaný jako intenzivnější, závažnější ap.:
Naštěstí vše mělo dobrý konec. Ba co víc, přímo happy end!
Cítil se zaskočen, ba co hůř, zrazen.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)