nablízku I
[nabliːsku]
příslovce
na blízku I
[nabliːsku]
příslovečný výraz
v malé (nebo do malé) místní, časové ap. vzdálenosti, nedaleko syn. blízko I:
Podle hukotu vody poznali, že potok je nablízku.
Majitel psů pobíhajících bez vodítka a náhubku nebyl na blízku.
Jakmile se na vrbových větvích začnou nalévat pupeny, je jaro nablízku.
◊ být někomu nablízku / na blízku
sdílet s někým (obtížnou, významnou) situaci (a podporovat ho tím)
→ blízko I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[nabliːsku]
příslovce
na blízku I
[nabliːsku]
příslovečný výraz
v malé (nebo do malé) místní, časové ap. vzdálenosti, nedaleko syn. blízko I:
Podle hukotu vody poznali, že potok je nablízku.
Majitel psů pobíhajících bez vodítka a náhubku nebyl na blízku.
Jakmile se na vrbových větvích začnou nalévat pupeny, je jaro nablízku.
◊ být někomu nablízku / na blízku
sdílet s někým (obtížnou, významnou) situaci (a podporovat ho tím)
→ blízko I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)