Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
daleko I
[daleko]
(2. st. dál, dále)
příslovce
1.
ve velké nebo do velké (prostorové, časové) vzdálenosti op. blízko I:
kdesi daleko odtud
Není to daleko, asi jedenáct kilometrů.
Odstěhoval se daleko od domova.
Neplánuju moc daleko dopředu.
Do voleb je daleko. dlouhá doba
□ daleko(,) předaleko knižní
(často v pohádkách) velmi daleko:
Princ byl daleko, předaleko od svého zámku.
Vyrazili do lesa a šli daleko předaleko.
□ široko daleko □ daleko široko
všude v okolí až do velké vzdálenosti, na všechny strany • všeobecně:
Je tady samota, široko daleko nikde nikdo.
Byl daleko široko vyhlášeným hudebníkem.
2.
v pokročilém stadiu, do pokročilého stadia:
Muži už hrají čtvrtfinále, soutěž žen ještě tak daleko nedospěla.
Neschopnost vyřešit spory šla tak daleko, že věc leží u soudu.
Projekt ještě tak daleko není.
Jak je daleko výstavba plynovodu?
Reformy pokročily různě daleko.
3.
velkou měrou, do velké míry, značně, dalece:
Zájem daleko předčil naše očekávání.
Investice daleko překročí jeden milion korun.
Kniha svým nadhledem daleko přesahuje rozměry běžné memoárové literatury.
4.
(ve spojení s 2. st. přídavného jména nebo příslovce)
výrazně větší měrou, do výrazně větší míry, mnohem:
daleko vážnější nebezpečí
Jsou v daleko složitější situaci než my.
Šťáva z masa bude mít s kouskem citronu daleko lahodnější chuť.
Nebude to sto, ale daleko méně.
Daleko lépe než lékař mohou někdy pomoci příbuzní a přátelé.
5.
(ve spojení s 3. st. přídavného jména nebo příslovce)
tak velkou měrou, že všechno ostatní má porovnávanou vlastnost jen ve velmi malé míře, zdaleka, dalece, naprosto:
daleko nejlepší český brankář
Daleko největším nebezpečím pro planetu je lidská činnost.
Daleko nejvíc zamotala ekonomům hlavu rekordně nízká inflace.
◊ [být / dostat se / dojít ap.] (s něčím / v něčem) daleko
dosáhnout pokroku, zlepšení, postoupit, pokročit (s něčím, v něčem) • dosáhnout úspěchu, uspět
◊ být / zůstat / zůstávat (v něčem) daleko za někým / něčím
zůstat, zůstávat pozadu, zaostat, zaostávat
◊ být (daleko) za hranicí něčeho ◊ jít / zajít (daleko) za hranici něčeho
překračovat, překročit (obvyklou, únosnou, přípustnou ap.) mez, míru něčeho
◊ být (daleko) za hranou (něčeho) ◊ jít / zajít (daleko) za hranu (něčeho)
překračovat, překročit (obvyklou, únosnou, přípustnou ap.) mez, míru (něčeho)
◊ být (daleko) za zenitem
být (už) za vrcholem slávy, kariéry ap. • být vyššího věku
◊ dotáhnout to (v něčem) daleko kolokviální vyšší
být velmi úspěšný v profesním nebo společenském životě, získat velmi významné postavení, moc
◊ jablko nepadá / nepadne / nespadne daleko od stromu
děti mívají stejné vlastnosti, schopnosti, sklony ap. jako jejich rodiče
◊ jak jsi s ní / ním daleko? kolokviální
v jaké fázi důvěrnosti je váš vztah?
◊ jít / zajít / zacházet (v něčem) příliš daleko ◊ jít / zajít / zacházet tak daleko, že…
přesahovat, přesáhnout (v něčem) obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
◊ lež má krátké nohy (a daleko nedojde)
každá lež, nepravda se (dříve nebo později) projeví, bývá brzy odhalena
◊ mít k něčemu / do něčeho daleko
1. vůbec něčeho nedosahovat, něčemu se ani nepřibližovat (i když by to bylo žádoucí)
2. velmi se od něčeho lišit
◊ mít k někomu / do někoho daleko
1. mít k někomu daleko dobře někoho nebo sebe navzájem neznat, nemít k sobě blízký vztah
2. nebýt tak dobrý jako někdo, nedosahovat něčí úrovně (i když by to bylo žádoucí)
3. velmi se od někoho lišit (vzhledem, vlastnostmi ap.)
◊ mládí (je) pryč a do důchodu / penze daleko
radosti mládí už pominuly a do odpočinku v důchodu zbývá ještě mnoho let plných povinností
◊ na míle / na hony daleko
velmi, hodně daleko • velmi silně, intenzivně
◊ nač / proč stahovat kalhoty, když brod je (ještě) daleko
není důvod se něčeho předčasně obávat, dělat si starosti
◊ nebýt daleko od pravdy
nemýlit se, správně odhadovat • být pravdivý, odpovídat faktům
◊ něco / to [došlo / zašlo ap.] (až) tak daleko, že…
něco se vyvinulo do krajnosti, překročilo to obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
◊ nechat něco / to dojít tak daleko
(nečinností) umožnit, dovolit něčemu dospět do velmi nepříznivého stavu
◊ nechat někoho / něco (daleko) za sebou
1. (výrazně) předhonit, porazit někoho v konkurenci, soutěži ap.
2. (trvale) opustit něco, někoho, zapomenout na něco, někoho • nevracet se k něčemu z minulosti, nechat to (navždy) být
◊ nejít / nechodit pro něco daleko ◊ nemuset / není třeba jít / chodit (pro něco) daleko
mít něco pohotově připravené • nezdráhat se něčeho použít
◊ nejít / nechodit pro [ostré / silné ap.] slovo daleko
snadno, bez váhání nebo ostýchání mluvit hrubě, urážlivě, nadávat • vyjadřovat se radikálně, bezohledně, výrazně projevovat své rozhořčení ap.
◊ nejít / nechodit pro ránu daleko expresivní
◊ kolokviální vyšší
snadno se uchýlit k násilí, být rázný, prchlivý, agresivní • fyzicky trestat dítě (i za malé prohřešky)
◊ nejít / nechodit pro slovo / odpověď daleko
vyjadřovat se pohotově, rázně, tvrdě, bez rozmýšlení, bez ohledu na společenský takt
◊ nemít daleko od slov k činům
rychle uskutečnit slovně vyjádřené myšlenky, cíle ap.:
Od slov k činům neměli daleko a okamžitě zasáhli.
◊ nemít k něčemu / do něčeho daleko
1. spět, blížit se k něčemu, do něčeho • téměř něčeho dosáhnout, dosahovat
2. podobat se něčemu nebo sobě navzájem, mít podobné rysy
3. snadno se do něčeho dát, být k tomu náchylný
4. nemít k něčemu daleko mít něco rád • dobře něco znát, rozumět tomu
◊ nemít k někomu daleko
1. mít s někým podobné rysy, podobat se někomu
2. dobře se s někým znát, mít k němu blízký vztah • dobře někoho znát, chápat ho, rozumět mu
◊ nemuset chodit / jít pro příklad / příklady daleko
nemuset dlouho, složitě hledat typický případ, případy, typickou ukázku, ukázky nějakého jevu
→ dodaleka, do daleka
→ zdaleka, z daleka
jiné je → dál II, dále II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[daleko]
(2. st. dál, dále)
příslovce
1.
ve velké nebo do velké (prostorové, časové) vzdálenosti op. blízko I:
kdesi daleko odtud
Není to daleko, asi jedenáct kilometrů.
Odstěhoval se daleko od domova.
Neplánuju moc daleko dopředu.
Do voleb je daleko. dlouhá doba
□ daleko(,) předaleko knižní
(často v pohádkách) velmi daleko:
Princ byl daleko, předaleko od svého zámku.
Vyrazili do lesa a šli daleko předaleko.
□ široko daleko □ daleko široko
všude v okolí až do velké vzdálenosti, na všechny strany • všeobecně:
Je tady samota, široko daleko nikde nikdo.
Byl daleko široko vyhlášeným hudebníkem.
2.
v pokročilém stadiu, do pokročilého stadia:
Muži už hrají čtvrtfinále, soutěž žen ještě tak daleko nedospěla.
Neschopnost vyřešit spory šla tak daleko, že věc leží u soudu.
Projekt ještě tak daleko není.
Jak je daleko výstavba plynovodu?
Reformy pokročily různě daleko.
3.
velkou měrou, do velké míry, značně, dalece:
Zájem daleko předčil naše očekávání.
Investice daleko překročí jeden milion korun.
Kniha svým nadhledem daleko přesahuje rozměry běžné memoárové literatury.
4.
(ve spojení s 2. st. přídavného jména nebo příslovce)
výrazně větší měrou, do výrazně větší míry, mnohem:
daleko vážnější nebezpečí
Jsou v daleko složitější situaci než my.
Šťáva z masa bude mít s kouskem citronu daleko lahodnější chuť.
Nebude to sto, ale daleko méně.
Daleko lépe než lékař mohou někdy pomoci příbuzní a přátelé.
5.
(ve spojení s 3. st. přídavného jména nebo příslovce)
tak velkou měrou, že všechno ostatní má porovnávanou vlastnost jen ve velmi malé míře, zdaleka, dalece, naprosto:
daleko nejlepší český brankář
Daleko největším nebezpečím pro planetu je lidská činnost.
Daleko nejvíc zamotala ekonomům hlavu rekordně nízká inflace.
◊ [být / dostat se / dojít ap.] (s něčím / v něčem) daleko
dosáhnout pokroku, zlepšení, postoupit, pokročit (s něčím, v něčem) • dosáhnout úspěchu, uspět
◊ být / zůstat / zůstávat (v něčem) daleko za někým / něčím
zůstat, zůstávat pozadu, zaostat, zaostávat
◊ být (daleko) za hranicí něčeho ◊ jít / zajít (daleko) za hranici něčeho
překračovat, překročit (obvyklou, únosnou, přípustnou ap.) mez, míru něčeho
◊ být (daleko) za hranou (něčeho) ◊ jít / zajít (daleko) za hranu (něčeho)
překračovat, překročit (obvyklou, únosnou, přípustnou ap.) mez, míru (něčeho)
◊ být (daleko) za zenitem
být (už) za vrcholem slávy, kariéry ap. • být vyššího věku
◊ dotáhnout to (v něčem) daleko kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi úspěšný v profesním nebo společenském životě, získat velmi významné postavení, moc
◊ jablko nepadá / nepadne / nespadne daleko od stromu
děti mívají stejné vlastnosti, schopnosti, sklony ap. jako jejich rodiče
◊ jak jsi s ní / ním daleko? kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ jak jste spolu daleko? kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
v jaké fázi důvěrnosti je váš vztah?
◊ jít / zajít / zacházet (v něčem) příliš daleko ◊ jít / zajít / zacházet tak daleko, že…
přesahovat, přesáhnout (v něčem) obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
◊ lež má krátké nohy (a daleko nedojde)
každá lež, nepravda se (dříve nebo později) projeví, bývá brzy odhalena
◊ mít k něčemu / do něčeho daleko
1. vůbec něčeho nedosahovat, něčemu se ani nepřibližovat (i když by to bylo žádoucí)
2. velmi se od něčeho lišit
◊ mít k někomu / do někoho daleko
1. mít k někomu daleko dobře někoho nebo sebe navzájem neznat, nemít k sobě blízký vztah
2. nebýt tak dobrý jako někdo, nedosahovat něčí úrovně (i když by to bylo žádoucí)
3. velmi se od někoho lišit (vzhledem, vlastnostmi ap.)
◊ mládí (je) pryč a do důchodu / penze daleko
radosti mládí už pominuly a do odpočinku v důchodu zbývá ještě mnoho let plných povinností
◊ na míle / na hony daleko
velmi, hodně daleko • velmi silně, intenzivně
◊ nač / proč stahovat kalhoty, když brod je (ještě) daleko
není důvod se něčeho předčasně obávat, dělat si starosti
◊ nebýt daleko od pravdy
nemýlit se, správně odhadovat • být pravdivý, odpovídat faktům
◊ něco / to [došlo / zašlo ap.] (až) tak daleko, že…
něco se vyvinulo do krajnosti, překročilo to obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
◊ nechat něco / to dojít tak daleko
(nečinností) umožnit, dovolit něčemu dospět do velmi nepříznivého stavu
◊ nechat někoho / něco (daleko) za sebou
1. (výrazně) předhonit, porazit někoho v konkurenci, soutěži ap.
2. (trvale) opustit něco, někoho, zapomenout na něco, někoho • nevracet se k něčemu z minulosti, nechat to (navždy) být
◊ nejít / nechodit pro něco daleko ◊ nemuset / není třeba jít / chodit (pro něco) daleko
mít něco pohotově připravené • nezdráhat se něčeho použít
◊ nejít / nechodit pro [ostré / silné ap.] slovo daleko
snadno, bez váhání nebo ostýchání mluvit hrubě, urážlivě, nadávat • vyjadřovat se radikálně, bezohledně, výrazně projevovat své rozhořčení ap.
◊ nejít / nechodit pro ránu daleko expresivní
◊ kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní nejít / nechodit pro facku daleko Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
snadno se uchýlit k násilí, být rázný, prchlivý, agresivní • fyzicky trestat dítě (i za malé prohřešky)
◊ nejít / nechodit pro slovo / odpověď daleko
vyjadřovat se pohotově, rázně, tvrdě, bez rozmýšlení, bez ohledu na společenský takt
◊ nemít daleko od slov k činům
rychle uskutečnit slovně vyjádřené myšlenky, cíle ap.:
Od slov k činům neměli daleko a okamžitě zasáhli.
◊ nemít k něčemu / do něčeho daleko
1. spět, blížit se k něčemu, do něčeho • téměř něčeho dosáhnout, dosahovat
2. podobat se něčemu nebo sobě navzájem, mít podobné rysy
3. snadno se do něčeho dát, být k tomu náchylný
4. nemít k něčemu daleko mít něco rád • dobře něco znát, rozumět tomu
◊ nemít k někomu daleko
1. mít s někým podobné rysy, podobat se někomu
2. dobře se s někým znát, mít k němu blízký vztah • dobře někoho znát, chápat ho, rozumět mu
◊ nemuset chodit / jít pro příklad / příklady daleko
nemuset dlouho, složitě hledat typický případ, případy, typickou ukázku, ukázky nějakého jevu
→ dodaleka, do daleka
→ zdaleka, z daleka
jiné je → dál II, dále II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
