dostatečný
[dostatečniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
který vyhovuje, splňuje požadavky, stačí, postačuje syn. dostačující; op. nedostatečný:
dostatečný důvod / důkaz
mít dostatečné zásoby vody
Máme dostatečnou časovou rezervu.
Termín si rezervujte s dostatečným předstihem.
2. zprav. ve funkci podstatného jména
čtvrtý stupeň na hodnoticí škále, zprav. klasifikační stupnici, čtyřka:
Za domácí úkol dávám dostatečnou.
Syn přinesl na vysvědčení z matematiky dostatečnou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dostatečniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
který vyhovuje, splňuje požadavky, stačí, postačuje syn. dostačující; op. nedostatečný:
dostatečný důvod / důkaz
mít dostatečné zásoby vody
Máme dostatečnou časovou rezervu.
Termín si rezervujte s dostatečným předstihem.
2. zprav. ve funkci podstatného jména
čtvrtý stupeň na hodnoticí škále, zprav. klasifikační stupnici, čtyřka:
Za domácí úkol dávám dostatečnou.
Syn přinesl na vysvědčení z matematiky dostatečnou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)