□ a dost I
expr.
vyjadřuje omezení, ukončení činnosti, nic víc, ne více:
Napsala jen dva dopisy a dost.
V továrně jsme se skoro neznali, na začátku a na konci směny jsme se pozdravili a dost.
Nechci nic slyšet. Půjdeš s námi a dost.
V zahraničí jsou k věku lékařů mnohem přísnější, mají limit pětašedesát let a dost.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
expr.
vyjadřuje omezení, ukončení činnosti, nic víc, ne více:
Napsala jen dva dopisy a dost.
V továrně jsme se skoro neznali, na začátku a na konci směny jsme se pozdravili a dost.
Nechci nic slyšet. Půjdeš s námi a dost.
V zahraničí jsou k věku lékařů mnohem přísnější, mají limit pětašedesát let a dost.
→ a III
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)