□ (no) a co
citoslovečný výraz
kolokv.
□ no a
citoslovečný výraz
kolokv.
(zprav. ve formě otázky)
vyjádření zlehčení, jistého znevážení předcházejícího tvrzení, často jako projev vzdoru:
Mám trochu nadváhu, no a co?
No tak jsem prohrál, a co!
Dal si jedno pivo. No a? Komu to vadí, mně určitě ne.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
citoslovečný výraz
kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
□ no a
citoslovečný výraz
kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(zprav. ve formě otázky)
vyjádření zlehčení, jistého znevážení předcházejícího tvrzení, často jako projev vzdoru:
Mám trochu nadváhu, no a co?
No tak jsem prohrál, a co!
Dal si jedno pivo. No a? Komu to vadí, mně určitě ne.
→ doklady v korpusu
→ a II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)