bába
[baːba]
(2. j. báby, 2. mn. bab)
podstatné jméno rodu ženského
baba
[baba]
(2. j. baby, 2. mn. bab)
podstatné jméno rodu ženského
1. častěji bába, kolokv. vyš.
stará žena syn. stařena:
vesnické báby
ošklivá stará baba
bába z perníkové chaloupky pohádková postava
□ bába kořenářka zast., kolokv. vyš.
stará žena sbírající léčivé byliny a připravující z nich léky, masti ap.
syn. babka kořenářka
2. bába, zast.
matka jednoho z rodičů syn. babička 1:
Pohádku znala od své báby.
Mladí mi oznámili radostnou novinu, že budu konečně bába.
3. hanl.
nepříjemná, zlá starší žena:
protivná bába u přepážky
nepříjemná baba v komisi
Pode mnou bydlí strašně zvědavá baba.
4. baba, kolokv. expr.
žena, ženská, zejména pěkná nebo energická:
pěkná / sexy baba
užívat si s krásnou babou
V hospůdce se probere vše od sportu až po baby.
Jsem pořádná baba, která se nedá jen tak zastrašit.
5. častěji bába, kolokv. expr.
manželka, životní partnerka:
Nikdo nedovede uvařit líp než moje bába.
Nenapadlo mě, že mě kámoš podrazí s mojí babou.
6. častěji baba, hanl.
(zejména o mužích)
bázlivý, zbabělý člověk syn. slaboch, zbabělec:
změkčilé baby
Ty babo!
Nebuď baba!
Jsme chlapi, nebo ufňukané baby?
Nejsme žádné báby, abychom se schovávali.
7. baba
role v dětské hře, při níž jeden z hráčů honí ostatní, aby tuto roli dotekem předal jinému hráči:
dát / dostat babu
mít babu
hrát na babu
hra na babu (i název hry)
Baba se předává plácnutím.
□ porodní bába histor., region., zejm. Čechy
profesionální pomocnice při porodu
□ slepá bába
1. role v dětské hře, při níž jeden z hráčů chytá se zavázanýma očima ostatní
2. i hra na slepou bábu tato dětská hra
◊ (a teď) babo raď
není jasné, jak v určité situaci dále postupovat, jak ji řešit:
Tak a teď babo raď, která z těch dvou variant je ta správná?
Tak tedy, babo raď, co s tím a kdo má pravdu – ochránci bobrů, nebo zkušený lesník?
◊ hrát (si) na slepou bábu
skrývat pravé záměry, zastírat skutečnou situaci, nejednat otevřeně:
Pokud jde o naše stanoviska a názory, přestali jsme si hrát na slepou bábu.
Nemůžete hrát na slepou bábu a tvářit se, že je všechno v pořádku.
◊ kam čert nemůže, (tam) nastrčí bábu / babu
příchod, přítomnost ženy situaci, práci zhoršuje, komplikuje ap.
◊ svíčková bába zast., hanl.
přepjatě, často neupřímně zbožná žena (řidč. i muž):
Podle mínění svíčkových bab se oženil moc brzy po smrti své první ženy.
Visel na mně očima jak svíčkové báby na kazateli.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baːba]
(2. j. báby, 2. mn. bab)
podstatné jméno rodu ženského
baba
[baba]
(2. j. baby, 2. mn. bab)
podstatné jméno rodu ženského
1. častěji bába, kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
stará žena syn. stařena:
vesnické báby
ošklivá stará baba
bába z perníkové chaloupky pohádková postava
□ bába kořenářka zast., kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
stará žena sbírající léčivé byliny a připravující z nich léky, masti ap.
syn. babka kořenářka
2. bába, zast.
matka jednoho z rodičů syn. babička 1:
Pohádku znala od své báby.
Mladí mi oznámili radostnou novinu, že budu konečně bába.
3. hanl.
nepříjemná, zlá starší žena:
protivná bába u přepážky
nepříjemná baba v komisi
Pode mnou bydlí strašně zvědavá baba.
4. baba, kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
žena, ženská, zejména pěkná nebo energická:
pěkná / sexy baba
užívat si s krásnou babou
V hospůdce se probere vše od sportu až po baby.
Jsem pořádná baba, která se nedá jen tak zastrašit.
5. častěji bába, kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
manželka, životní partnerka:
Nikdo nedovede uvařit líp než moje bába.
Nenapadlo mě, že mě kámoš podrazí s mojí babou.
6. častěji baba, hanl.
(zejména o mužích)
bázlivý, zbabělý člověk syn. slaboch, zbabělec:
změkčilé baby
Ty babo!
Nebuď baba!
Jsme chlapi, nebo ufňukané baby?
Nejsme žádné báby, abychom se schovávali.
7. baba
role v dětské hře, při níž jeden z hráčů honí ostatní, aby tuto roli dotekem předal jinému hráči:
dát / dostat babu
mít babu
hrát na babu
hra na babu (i název hry)
Baba se předává plácnutím.
□ porodní bába histor., region., zejm. Čechy
profesionální pomocnice při porodu
□ slepá bába
1. role v dětské hře, při níž jeden z hráčů chytá se zavázanýma očima ostatní
2. i hra na slepou bábu tato dětská hra
◊ (a teď) babo raď
není jasné, jak v určité situaci dále postupovat, jak ji řešit:
Tak a teď babo raď, která z těch dvou variant je ta správná?
Tak tedy, babo raď, co s tím a kdo má pravdu – ochránci bobrů, nebo zkušený lesník?
◊ hrát (si) na slepou bábu
skrývat pravé záměry, zastírat skutečnou situaci, nejednat otevřeně:
Pokud jde o naše stanoviska a názory, přestali jsme si hrát na slepou bábu.
Nemůžete hrát na slepou bábu a tvářit se, že je všechno v pořádku.
◊ kam čert nemůže, (tam) nastrčí bábu / babu
příchod, přítomnost ženy situaci, práci zhoršuje, komplikuje ap.
◊ svíčková bába zast., hanl.
přepjatě, často neupřímně zbožná žena (řidč. i muž):
Podle mínění svíčkových bab se oženil moc brzy po smrti své první ženy.
Visel na mně očima jak svíčkové báby na kazateli.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)