bačkora I
[bačkora]
(2. j. -ry), zprav. množné bačkory (2. mn. -r)
podstatné jméno rodu ženského
⟨maď.⟩
domácí obuv, zprav. měkká a s uzavřenou patou:
dětské bačkory
teplé bačkory
Doma chodím v bačkorách.
Nezapomeňte si přinést bačkory na přezutí.
◊ být na bačkoru kolokviální
být nepotřebný, zbytečný, špatný:
Práva musí být podmíněna plněním povinností, jinak je vše na bačkoru.
Její soukromý život je v posledních letech na bačkoru.
◊ natáhnout bačkory kolokviální
zemřít:
Až natáhnu bačkory, tak budeš hnedle dobrá partie.
Nemrzelo by mě, kdyby zatřepal bačkorama.
◊ starou bačkoru kolokviální
1. ve funkci zájmena nic, vůbec nic:
vyzkoumat starou bačkoru
Vydělal jsem starou bačkoru.
Někteří lidé dávají pořád a dostanou starou bačkoru.
2. ve funkci částice vyjadřuje zdůrazněné popření, nesouhlas, odmítnutí, vůbec ne:
Starou bačkoru to tak je.
Starou bačkoru bude pršet.
◊ stát za (starou) bačkoru kolokviální
být nekvalitní, špatný:
Film stál za starou bačkoru.
Počasí dneska stojí za bačkoru.
► bačkůrka
[bačkuːrka]
(2. j. -rky), zprav. množné bačkůrky (2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
► bačkorka
[bačkorka]
(2. j. -rky), zprav. množné bačkorky (2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
dětské bačkůrky
pletené kojenecké bačkůrky
nosit bačkorky
přezout se do bačkůrek
Sundala si bačkůrky a lehla si do postýlky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bačkora]
(2. j. -ry), zprav. množné bačkory (2. mn. -r)
podstatné jméno rodu ženského
⟨maď.⟩
domácí obuv, zprav. měkká a s uzavřenou patou:
dětské bačkory
teplé bačkory
Doma chodím v bačkorách.
Nezapomeňte si přinést bačkory na přezutí.
◊ být na bačkoru kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být nepotřebný, zbytečný, špatný:
Práva musí být podmíněna plněním povinností, jinak je vše na bačkoru.
Její soukromý život je v posledních letech na bačkoru.
◊ natáhnout bačkory kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní◊ zaklepat / zatřepat bačkorama kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zemřít:
Až natáhnu bačkory, tak budeš hnedle dobrá partie.
Nemrzelo by mě, kdyby zatřepal bačkorama.
◊ starou bačkoru kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. ve funkci zájmena nic, vůbec nic:
vyzkoumat starou bačkoru
Vydělal jsem starou bačkoru.
Někteří lidé dávají pořád a dostanou starou bačkoru.
2. ve funkci částice vyjadřuje zdůrazněné popření, nesouhlas, odmítnutí, vůbec ne:
Starou bačkoru to tak je.
Starou bačkoru bude pršet.
◊ stát za (starou) bačkoru kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být nekvalitní, špatný:
Film stál za starou bačkoru.
Počasí dneska stojí za bačkoru.
► bačkůrka
[bačkuːrka]
(2. j. -rky), zprav. množné bačkůrky (2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
► bačkorka
[bačkorka]
(2. j. -rky), zprav. množné bačkorky (2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
dětské bačkůrky
pletené kojenecké bačkůrky
nosit bačkorky
přezout se do bačkůrek
Sundala si bačkůrky a lehla si do postýlky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)