bůhvíkdy
[buːhviːɡdɪ]
zájmenné příslovce neurčité
kolokviální vyšší
bůhví kdy
[buːhviː ɡdɪ]
příslovečný výraz
kolokviální vyšší
bůh ví kdy
[buːx viː ɡdɪ]
příslovečný výraz
kolokviální vyšší
v (blíže) neurčené, neznámé době, někdy mluvčím hodnocené jako velmi daleké nebo pozdní syn. kdovíkdy, kdoví kdy, kdo ví kdy:
Dostala bych se k tomu až bůhvíkdy po neděli.
Bůhví kdy se tu zase ukážeš.
Investice by se nám vrátila bůh ví kdy. za dlouho
Šel jsem spát až bůhvíkdy. pozdě
ve výčtu S elektronickou čtečkou může člověk číst během různých cest, při čekání u doktora a bůhvíkdy ještě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buːhviːɡdɪ]
zájmenné příslovce neurčité
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bůhví kdy
[buːhviː ɡdɪ]
příslovečný výraz
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bůh ví kdy
[buːx viː ɡdɪ]
příslovečný výraz
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
v (blíže) neurčené, neznámé době, někdy mluvčím hodnocené jako velmi daleké nebo pozdní syn. kdovíkdy, kdoví kdy, kdo ví kdy:
Dostala bych se k tomu až bůhvíkdy po neděli.
Bůhví kdy se tu zase ukážeš.
Investice by se nám vrátila bůh ví kdy. za dlouho
Šel jsem spát až bůhvíkdy. pozdě
ve výčtu S elektronickou čtečkou může člověk číst během různých cest, při čekání u doktora a bůhvíkdy ještě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)