bůhvíkdo
[buːhviːɡdo]
zájmeno neurčité
kolokviální vyšší
bůhví kdo
[buːhviː ɡdo]
zájmenný výraz
kolokviální vyšší
bůh ví kdo
[buːx viː ɡdo]
zájmenný výraz
kolokviální vyšší
1.
označuje nějakou osobu jako (blíže) neurčenou, neznámou, lhostejnou, někdy mluvčím negativně hodnocenou syn. kdovíkdo, kdoví kdo, kdo ví kdo 1:
Bůhvíkdo tady bude bydlet.
Nepracuje pro vládu, ale bůh ví pro koho.
Čekala dítě bůhví s kým, s bůhví kým.
Netykej mi, nejsem bůh ví kdo.
ve výčtu Přelom roku je příležitostí k vyhlašování nejlepších sportovců, umělců a bůhvíkoho dalšího.
2.
velmi významná, důležitá osoba syn. kdovíkdo, kdoví kdo, kdo ví kdo 3:
Hrála si na bůhvíkoho.
Není to bůhvíkdo, ale je v televizi.
Lidé si myslí, že jsem bůhvíkdo, že kdovíco vím. Já jsem ale normální člověk jako každý jiný.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buːhviːɡdo]
zájmeno neurčité
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bůhví kdo
[buːhviː ɡdo]
zájmenný výraz
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bůh ví kdo
[buːx viː ɡdo]
zájmenný výraz
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
označuje nějakou osobu jako (blíže) neurčenou, neznámou, lhostejnou, někdy mluvčím negativně hodnocenou syn. kdovíkdo, kdoví kdo, kdo ví kdo 1:
Bůhvíkdo tady bude bydlet.
Nepracuje pro vládu, ale bůh ví pro koho.
Čekala dítě bůhví s kým, s bůhví kým.
Netykej mi, nejsem bůh ví kdo.
ve výčtu Přelom roku je příležitostí k vyhlašování nejlepších sportovců, umělců a bůhvíkoho dalšího.
2.
velmi významná, důležitá osoba syn. kdovíkdo, kdoví kdo, kdo ví kdo 3:
Hrála si na bůhvíkoho.
Není to bůhvíkdo, ale je v televizi.
Lidé si myslí, že jsem bůhvíkdo, že kdovíco vím. Já jsem ale normální člověk jako každý jiný.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)