bělima
[bjelɪma]
(2. j. -my)
podstatné jméno rodu ženského
anatomie
bílá tuhá vazivová vnější blána, vrstva oční koule přecházející vpředu v rohovku syn. skléra:
oční bělima
zánět spojivek a bělimy
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bjelɪma]
(2. j. -my)
podstatné jméno rodu ženského
anatomie
bílá tuhá vazivová vnější blána, vrstva oční koule přecházející vpředu v rohovku syn. skléra:
oční bělima
zánět spojivek a bělimy
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)