bytnět
[bɪtňet]
(3. j. -ní, 3. mn. -nějí, -ní, čin. -něl, podst. jm. -nění)
sloveso nedokonavé
knižní
(co bytní ~)
stávat se větším z hlediska rozměru, počtu ap., zvětšovat se, růst, nabývat:
Sval se při posilování zkracuje a bytní.
Symptomem onemocnění je, že štítná žláza zvětšuje svůj objem, bytní.
Neřešené problémy nemizí, ale naopak bytní a stávají se neřešitelnými.
podst. jm. Opoziční politici kritizují bytnění byrokratického aparátu.
dokonavé → zbytnět
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪtňet]
(3. j. -ní, 3. mn. -nějí, -ní, čin. -něl, podst. jm. -nění)
sloveso nedokonavé
knižní
(co bytní ~)
stávat se větším z hlediska rozměru, počtu ap., zvětšovat se, růst, nabývat:
Sval se při posilování zkracuje a bytní.
Symptomem onemocnění je, že štítná žláza zvětšuje svůj objem, bytní.
Neřešené problémy nemizí, ale naopak bytní a stávají se neřešitelnými.
podst. jm. Opoziční politici kritizují bytnění byrokratického aparátu.
dokonavé → zbytnět
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)