Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
být
[biːt]
(1. j. jsem, 2. j. jsi, 3. j. je, záp. není, 1. mn. jsme, 2. mn. jste, 3. mn. jsou, rozk. buď, bud. budu, čin. byl, podst. jm. bytí)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co je ~; kde)
trvat, vyskytovat se v prostoru a čase syn. existovat:
Na světě je spousta krásných věcí.
Dříve nebylo tolik aut.
Takové slovo není.
Je na Marsu život?
Strašidla jsou jen v pohádkách.
Jsou lidé, kteří nemají smysl pro humor.
Descartes řekl: myslím, tedy jsem.
Byl jednou jeden král…, Žili, byli…, Bylo nebylo… úvodní formule v pohádkách
□ nebýt toho □ nebýt někoho / něčeho
pokud by nenastala určitá skutečnost (něco by se uskutečnilo):
Nebýt toho, že informace vynesli hackeři, zůstalo by všechno tajemstvím.
Nebýt války, mohla z ní být klavírní virtuoska.
Nebýt maminky, vůbec bych to nezvládla.
2. (kdo, co je kde)
nacházet se na určitém místě:
Postel je u zdi.
Kde je vypínač?
Matka byla v kuchyni.
Večer budu doma.
Šanony jsou na polici.
Arktida je na severu.
Silnice není na mapě.
Zlín je blízko hranic se Slovenskem.
Okna jsou na jih. vedou
„Kde jsi?“ – „V práci.“
3. (co je kdy) (~ je kdy)
trvat, uskutečňovat se v určitém čase:
Dnes je úterý.
Brzy bude jaro.
Kdy je Kateřiny? má svátek
Konečně už jsou prázdniny.
Ordinační doba je od 13 do 18 hodin.
V roce 2002 byly povodně.
Začátek majálesu bude v poledne.
Tréninky jsou v pátek.
Výstava je až do neděle.
Je to hodina, co se to stalo.
4. (kdo, co je kdo, co; kým, čím; kde)
patřit, náležet do určité třídy věcí, jevů, skupiny ap. • mít stejnou platnost, jevit se totožným, odpovídat, rovnat se:
být učitel / pekař
být u policie pracovat
Otec byl skaut.
Jsem občanem ČR.
Táta nebyl ve straně.
Sestra je lékařkou v krajské nemocnici.
Kytovci jsou savci.
Rakytník je dvoudomá rostlina.
Epilepsie je onemocnění nervového systému.
Její manžel je hlupák.
Genetika je věda o dědičnosti.
Já jsem Petr Novák.
Dvě a dvě jsou čtyři.
Paříž je hlavním městem módy.
P je chemická značka fosforu.
Ukázalo se, že opak je pravdou.
□ to jest
to znamená, zkr. tj.
5. (kdo, co je jaký; z čeho)
mít určitou vlastnost, jakost, jevit se nějakým:
Sedačka je kožená.
Knihovna je ze dřeva.
Všichni jsou už unavení.
Plášť byl hodně obnošený.
Řešení nebude rychlé ani jednoduché.
Loučení rodiny bylo smutné.
Bára je odvážná.
Pokoje v hotelu byly čisté.
Oběd už je hotový.
Úroda bude letos bohatší.
kniž. Pavel je vysoké postavy.
6. (kdo, co je v něj. stavu)
nacházet se v nějakém stavu:
být ve zkušební době
být bez citu
Pacient je v bezvědomí.
Měsíc byl skoro v úplňku.
Děti jsou pod dohledem učitelů.
Všichni jsme v dobré kondici.
Dům je na prodej.
Výsledky jsou k dispozici na internetu.
Jsem v kontaktu s bývalými spolužáky.
Řidič nebyl pod vlivem alkoholu.
Doufám, že vše bude bez problémů.
7. (co je kde; kdy) (~ je jak; kde jak)
vyjadřuje, že nějaký stav trvá po určitou dobu:
O svátcích je ve městě klid.
Venku byla zima.
Chvíli bylo ticho.
Po válce byl hladomor.
Bylo pod mrakem.
Slunce ještě nevyšlo, je šero.
8. (kdo je INF; na čem; za kým, za čím; pro co)
vyskytovat se s určitým cílem na nějakém místě:
být na služební cestě
Byl nakupovat / na nákupu.
Včera jsem byl na houbách.
O víkendu byl lyžovat v Alpách.
Byla jsi za tátou v nemocnici?
Byl si zařídit pas.
Manžel je za prací v Americe.
Byl pro chleba v pekařství.
9. (kdo, co je odkud; z čeho)
mít původ, počátek syn. pocházet:
Odkud jste?
Nejsme z Prahy.
Byla z bohaté rodiny.
Dům je z minulého století.
10. (kdo je po kom; jaký po kom; jako kdo)
podobat se fyzickými nebo duševními vlastnostmi:
Syn je po mně.
Anička je krásná po mamince.
Byl blondýn po otci.
Bojím se, že budu jako táta.
11. (kdo, co je čí; koho2)
mít ve vlastnictví syn. náležet, patřit:
Ten pokoj je můj.
Silnice je města.
Byt už není náš.
To pole je sousedů.
Nevěřil, že dítě je jeho. že je otcem dítěte
12. (co je komu; komu jak)
(o oblečení, o obuvi)
vyhovovat velikostí a tvarem, sedět:
Ty šaty mi jsou akorát.
Měl velkou nohu, žádné boty mu nebyly.
Nemám co na sebe, nic mi není.
13. neosobní (~ je komu co)
vyjadřuje stáří člověka nebo zvířete:
Kolik je ti let?
Synovi je pět měsíců.
Brzy mi bude padesát.
14. (co je co; za co; po čem) (~ je čeho, koho2 kolik)
vyjadřuje, že něco má určitou hodnotu, míru, počet ap., činit:
Škoda je sto tisíc korun.
Vstupenka je za 120 Kč.
Jablka jsou po dvaceti korunách za kilo.
Celková délka stezky je 85 km.
Doma nás bylo pět dětí.
Opravdu schopných lidí je málo.
Už je hodně hodin.
Jídla bude dost pro všechny.
Peněz není nikdy dost.
Je spousta věcí, se kterými nejsem spokojená.
15. (co je na kom)
mít pravomoc, povinnost, zodpovědnost ap. něco udělat:
Řešení celé situace bude na řediteli orchestru.
Je jen na tobě, co uděláš.
Teď je na ní, aby se vyjádřila, zda souhlasí.
Do ničeho ho nenutíme, veškerá rozhodnutí jsou na něm.
16. kolokviální
mít v něčem, někom podstatu, zakládat se na něčem:
Všechno je o komunikaci a vyjednávání.
Je to o lidech a vzájemné spolupráci.
Stylové bydlení není o penězích, ale o nápadech.
17. neosobní (~ je po čem)
vyjadřuje ukončení děje, zánik jevu, uplynutí období ap.:
Už je po svátcích.
Brzo bude po všem.
Ještě není po zimě.
Těší se, až bude po sezoně.
Někdy stačí málo a je po problémech.
Děti milují vodu, ale jak dojde na mytí hlavy, je po radosti.
18. (co je INF) (~ je INF)
vyjadřuje možnost nebo nutnost uskutečnění nějakého děje, lze:
Byly slyšet zvuky bubnů.
Není vidět hvězdy.
ve spojení s modálními výrazy:
Někdy je nutno udělat zásadní změny.
Tomu už nebude možno zabránit.
O malé dítě je potřeba pečovat.
Není třeba se bát.
19.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
být v souladu shodovat se
být v rozporu nesouhlasit, rozcházet se
být na škodu škodit
být na odchodu odcházet
být na omylu mýlit se
být na vině zapříčiňovat
být na obtíž obtěžovat
být na překážku překážet
být v rozpacích / na rozpacích rozpakovat se
být na pochybách pochybovat
být na vzestupu stoupat, polepšovat si
20.
jako pomocné sloveso
• tvary přítomného času (1. j. jsem, 2. j. jsi, příklonné -s, 1. mn. jsme, 2. mn. jste) ve spojení s tvary minulého příčestí tvoří složené tvary minulého času:
Řekla jsem jí všechno.
Našli jste to dobře?
„Co říkal?“ zeptal jsem se.
Spaly jsme ve stanu.
Nezapomněl sis umýt ruce?
Bylas pryč strašně dlouho.
• ve spojení s trpným příčestím tvoří složené tvary trpného rodu:
Byl zvolen poslancem.
Poslední význam je uveden s otazníkem.
Oběd je připraven.
Zpráva není určena vám.
Buďte vítáni, přátelé!
Jsem přesvědčena, že společně najdeme řešení.
• tvary podmiňovacího způsobu (1. j. bych, 2. j. bys, 3. j., 3. mn. by, 1. mn. bychom, 2. mn. byste) ve spojení s minulým příčestím tvoří složené tvary podmiňovacího způsobu:
Rád bych to věděl.
Vsadila bych si na jeho výhru.
Mohl byste mi to říct.
Chtělo by to další výzkum.
Děti by takovou dálku neušly.
Je to důležitější, než bychom si mysleli.
• tvary budoucího času ve spojení s infinitivem tvoří složené tvary budoucího času zprav. nedokonavých sloves:
Budou mít holčičku.
Co budeš dělat?
S tím člověkem už pracovat nebudu.
Webová stránka bude sloužit všem.
Budeme bojovat společně.
21. kolokviální
(jen v budoucím čase)
mít chuť, potřebu konzumovat jídlo, pití ap., chtít syn. dát si:
Budete rybu?
Co budeš k snídani?
Jestli už nebudete, tak to dojím.
„Cigaretu?“ – „Díky, nebudu.“
22. (co je komu) (~ je komu jak; komu jak z něj. příčiny)
vyjadřuje fyzický nebo psychický stav, pocit:
Byla mi zima.
Bylo mi horko.
Je mi to líto.
Bylo jim dobře.
Někdy je člověku smutno.
Nejez to, bude ti špatně.
Když jsem viděl svou manželku při žlučníkovém záchvatu, nebylo mi do smíchu.
Co je s tebou, proč se nebavíš?
Co je ti? – Nic mi není. jsem v pořádku
□ buď jak buď
vyjadřuje, že něco platí bez ohledu na okolnosti, každopádně:
Přijali bychom ji buď jak buď.
Buď jak buď, oprava kostela si vyžádá značné prostředky.
Půjde o dílo, které se buď jak buď stane veřejnou událostí.
Je to dobrý přístup? Nebo špatný? Buď jak buď, je to rozhodně přístup odvážný.
□ být k dostání
být ke koupi • být dostupný na trhu
◊ ať je po [tvém / vašem ap.]
souhlasím a vyhovím ti, vám • bude to provedeno, uskutečněno ap. podle tvého, vašeho přání, požadavku:
Štveš mě, ale dobře, ať je po tvém.
Tak ať je po vašem, necháme to plavat.
Zmýlil jsem se. Ať je po vašem – ano, zmýlil jsem se.
◊ být (celý) nesvůj (z něčeho / někoho)
být neklidný, znepokojený, v rozpacích (z něčeho, z někoho) • necítit se přirozeně, uvolněně (v nějakém prostředí, v nějaké situaci, v něčí přítomnosti):
Od rána byl celý nesvůj, na nic se nedokázal soustředit.
Z jejího chování jsem byl poněkud nesvůj, nevěděl jsem, co si mám myslet.
Jsem trochu nesvůj z člověka, kterého mám za chvíli potkat.
Ve větší společnosti jsem často nesvůj.
◊ být co k čemu kolokviální vyšší
mít jisté kvality, schopnosti ap., být kvalitní, hodnotný, užitečný:
Kdybys byl co k čemu, udělal bys to také.
Jsem rád, že jsem dnes byl co k čemu.
Když už jednou ten zákoník máme, měl by být co k čemu.
◊ být po [mém / tvém ap.]
být provedený, rozhodnutý ap. podle mého, tvého atd. názoru, požadavku, přání:
Být po mém, narozeniny neslavím vůbec.
Kdyby bylo po mém, nic by se nestalo.
Hned jsem věděl, jak to dopadne, ale vždycky musí být po tvém.
◊ být s to
být schopný (něco udělat ap.):
Svoje chování nebyl s to vysvětlit.
Nebyla s to čelit hlubokým depresím.
Porota nebyla s to dohodnout se na jednomyslném verdiktu.
Nebyl s to se pohnout.
Doufám, že budu s to splatit půjčku.
◊ být svůj
být osobitý, svérázný, originální:
Byl vždy svůj a moc mu nezáleželo na tom, jaký udělá dojem.
Byla svá, věděla, co chce, a šla za tím.
◊ být [ten tam / tentam / ta tam / tatam ap.]
1. rychle nebo náhle odejít, utéct, zmizet, být pryč:
Poděkoval, rozloučil se a byl ten tam.
Když u pokladny zjistila, že jí peněženka chybí, byl zloděj tentam.
2. rychle, náhle nebo dávno pominout, zmizet, ztratit se, být pryč:
Poklidný život byl ten tam, vystřídaly ho starosti.
Únava z cesty byla ta tam.
Tytam jsou doby, kdy pro něj bylo důležité budování kariéry.
S léty se poněkud zklidnil, někdejší bouřlivák je tentam.
◊ být v tom
být těhotná:
Test byl pozitivní. Nemusela jsem tedy už ani trochu váhat: jsem v tom!
◊ co je [komu / vám / ti ap.] do toho ◊ co je [komu / vám / ti ap.] po tom
to je osobní záležitost, nikdo jiný nemá právo se o to zajímat, starat se o to, vměšovat se do toho:
Co je komu do toho, čím se živím?
Co je ti po tom, starej se o sebe!
◊ co je mi / nám po někom / něčem ◊ co je mi / nám do někoho / něčeho
nezáleží mi, nám na někom, na něčem, nestarám, nestaráme se o něj, o to:
Co je nám po ostatních, hlavně, že my máme všechno v pořádku.
Co je nám do cizích problémů.
◊ co není, může být
situace se může snadno, brzo změnit • co nenastalo, co se nestalo, to může brzo nastat, to se může snadno stát
◊ něco je ve hře
něco důležitého, cenného je možné v dané situaci získat i ztratit
◊ není nad to / něco / někoho
(v dané situaci nebo všeobecně) je to ta nejlepší, nejprospěšnější věc, schopnost, činnost, zkušenost ap. • (v dané situaci, při řešení určitého problému ap.) je to ten nejlepší, nejprospěšnější člověk:
Není nad kvalitní ručně dělané boty.
Není nad šikovného řemeslníka.
Není nad to se pořádně vyspat.
Není nad to, když si člověk umí sám ze sebe udělat legraci.
iron. Není nad to připlatit si a ještě jet domů třikrát déle než před zdražením.
◊ nic [mi / vám ap.] do toho není ◊ po tom [mi / vám ap.] nic není
to není moje, vaše záležitost, o to se nestarám, nestarejte, do toho se nevměšuji, nevměšujte:
Promiň, nic mi do toho není.
Kouření je každého věc, nic mi do toho není.
Kolik vydělávám, po tom vám nic není.
◊ to jsem celý já ◊ to je celý on
to je pro mě, pro něj typické, charakteristické, to se mi, jemu stává často:
To jsem celý já, takové věci často podcením.
To je celý on, nesnáší prohry.
◊ (už) je / bylo po někom expresivní
je mrtvý, mrtvá, zemřel, zemřela:
Je v bezvědomí, nebo už je po něm.
Záchranáři se ženě snažili pomoct, ale marně, po pár minutách bylo po ní.
► bývat
[biːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Šťastné konce bývají jen v pohádkách.
V orchestru máme sedm žen, což dříve nebývalo.
2.
Před východní zdí býval opukový oltář.
V ulici bývala pošta.
3.
Festival býval každý rok na konci prázdnin.
Na jaře bývalo vždycky sluníčko a teplo.
4.
Tatínek býval profesionální muzikant.
Gibraltar bývá výchozím přístavem pro plavby přes Atlantik.
5.
Prkenná podlaha bývá z dubu nebo borovice.
Spolupráce ve skupině bývá efektivnější než úsilí jednotlivců.
6.
Už jsem býval v lepší formě.
Vojáci bývají pod velkým tlakem.
Spotřební zboží jako vložky nebo toaletní papír bývalo na příděl.
7.
Večer tu bývá hluk.
8.
Letos jsem neměl jediné klíště, a to bývám v létě na houbách od rozednění do poledne.
9.
Většina účastníků závodu bývá z Brna a okolí.
10.
Synové bývají často po matce.
11.
Ten dům býval náš.
12.
Tenhle oblek mi býval před lety docela volný.
13.
Někdy mi bývá smutno.
Po jídle jí bývalo těžko.
14.
Jezdíval jsem dlouhé trasy, ale to mi bývalo o 20 let méně.
15.
Klobása bývala za 25 korun.
Sněhu bývá každý rok dost.
16.
Když se vyskytne nějaký problém, bývá na něm, aby zakročil.
17.
Maturitní otázky bývají o štěstí.
18.
Každá ohňostrojová premiéra je zároveň derniérou, po deseti minutách podívané bývá po všem.
► bývávat
[biːvaːvat]
(3. j. -vává, čin. -vával)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Tam, kde bývával život a moře, už není.
2.
V pražském metru bývávaly turnikety na mince.
Na potoce bývávalo sedm mlýnů.
3.
Takové akce bývávají spíše v létě.
4.
Bývával kastelánem na zámku.
Brno bývávalo městem textilních továren.
5.
Velikonoce bývávaly veselé.
Dříve všechno bývávalo ze dřeva.
6.
Dráha bývávala lépe připravená.
7.
Za starých časů bývávalo poměrně bezpečno.
kolokv.
8.
Ten stůl bývával jeho.
9.
V autě mi bývávalo špatně.
Bývávalo jí líto, že je jedináček.
10.
Slušné klávesnice bývávají už za 120 Kč.
podstatné jméno → i bytí
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːt]
(1. j. jsem, 2. j. jsi, 3. j. je, záp. není, 1. mn. jsme, 2. mn. jste, 3. mn. jsou, rozk. buď, bud. budu, čin. byl, podst. jm. bytí)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co je ~; kde)
trvat, vyskytovat se v prostoru a čase syn. existovat:
Na světě je spousta krásných věcí.
Dříve nebylo tolik aut.
Takové slovo není.
Je na Marsu život?
Strašidla jsou jen v pohádkách.
Jsou lidé, kteří nemají smysl pro humor.
Descartes řekl: myslím, tedy jsem.
Byl jednou jeden král…, Žili, byli…, Bylo nebylo… úvodní formule v pohádkách
□ nebýt toho □ nebýt někoho / něčeho
pokud by nenastala určitá skutečnost (něco by se uskutečnilo):
Nebýt toho, že informace vynesli hackeři, zůstalo by všechno tajemstvím.
Nebýt války, mohla z ní být klavírní virtuoska.
Nebýt maminky, vůbec bych to nezvládla.
2. (kdo, co je kde)
nacházet se na určitém místě:
Postel je u zdi.
Kde je vypínač?
Matka byla v kuchyni.
Večer budu doma.
Šanony jsou na polici.
Arktida je na severu.
Silnice není na mapě.
Zlín je blízko hranic se Slovenskem.
Okna jsou na jih. vedou
„Kde jsi?“ – „V práci.“
3. (co je kdy) (~ je kdy)
trvat, uskutečňovat se v určitém čase:
Dnes je úterý.
Brzy bude jaro.
Kdy je Kateřiny? má svátek
Konečně už jsou prázdniny.
Ordinační doba je od 13 do 18 hodin.
V roce 2002 byly povodně.
Začátek majálesu bude v poledne.
Tréninky jsou v pátek.
Výstava je až do neděle.
Je to hodina, co se to stalo.
4. (kdo, co je kdo, co; kým, čím; kde)
patřit, náležet do určité třídy věcí, jevů, skupiny ap. • mít stejnou platnost, jevit se totožným, odpovídat, rovnat se:
být učitel / pekař
být u policie pracovat
Otec byl skaut.
Jsem občanem ČR.
Táta nebyl ve straně.
Sestra je lékařkou v krajské nemocnici.
Kytovci jsou savci.
Rakytník je dvoudomá rostlina.
Epilepsie je onemocnění nervového systému.
Její manžel je hlupák.
Genetika je věda o dědičnosti.
Já jsem Petr Novák.
Dvě a dvě jsou čtyři.
Paříž je hlavním městem módy.
P je chemická značka fosforu.
Ukázalo se, že opak je pravdou.
□ to jest
to znamená, zkr. tj.
5. (kdo, co je jaký; z čeho)
mít určitou vlastnost, jakost, jevit se nějakým:
Sedačka je kožená.
Knihovna je ze dřeva.
Všichni jsou už unavení.
Plášť byl hodně obnošený.
Řešení nebude rychlé ani jednoduché.
Loučení rodiny bylo smutné.
Bára je odvážná.
Pokoje v hotelu byly čisté.
Oběd už je hotový.
Úroda bude letos bohatší.
kniž. Pavel je vysoké postavy.
6. (kdo, co je v něj. stavu)
nacházet se v nějakém stavu:
být ve zkušební době
být bez citu
Pacient je v bezvědomí.
Měsíc byl skoro v úplňku.
Děti jsou pod dohledem učitelů.
Všichni jsme v dobré kondici.
Dům je na prodej.
Výsledky jsou k dispozici na internetu.
Jsem v kontaktu s bývalými spolužáky.
Řidič nebyl pod vlivem alkoholu.
Doufám, že vše bude bez problémů.
7. (co je kde; kdy) (~ je jak; kde jak)
vyjadřuje, že nějaký stav trvá po určitou dobu:
O svátcích je ve městě klid.
Venku byla zima.
Chvíli bylo ticho.
Po válce byl hladomor.
Bylo pod mrakem.
Slunce ještě nevyšlo, je šero.
8. (kdo je INF; na čem; za kým, za čím; pro co)
vyskytovat se s určitým cílem na nějakém místě:
být na služební cestě
Byl nakupovat / na nákupu.
Včera jsem byl na houbách.
O víkendu byl lyžovat v Alpách.
Byla jsi za tátou v nemocnici?
Byl si zařídit pas.
Manžel je za prací v Americe.
Byl pro chleba v pekařství.
9. (kdo, co je odkud; z čeho)
mít původ, počátek syn. pocházet:
Odkud jste?
Nejsme z Prahy.
Byla z bohaté rodiny.
Dům je z minulého století.
10. (kdo je po kom; jaký po kom; jako kdo)
podobat se fyzickými nebo duševními vlastnostmi:
Syn je po mně.
Anička je krásná po mamince.
Byl blondýn po otci.
Bojím se, že budu jako táta.
11. (kdo, co je čí; koho2)
mít ve vlastnictví syn. náležet, patřit:
Ten pokoj je můj.
Silnice je města.
Byt už není náš.
To pole je sousedů.
Nevěřil, že dítě je jeho. že je otcem dítěte
12. (co je komu; komu jak)
(o oblečení, o obuvi)
vyhovovat velikostí a tvarem, sedět:
Ty šaty mi jsou akorát.
Měl velkou nohu, žádné boty mu nebyly.
Nemám co na sebe, nic mi není.
13. neosobní (~ je komu co)
vyjadřuje stáří člověka nebo zvířete:
Kolik je ti let?
Synovi je pět měsíců.
Brzy mi bude padesát.
14. (co je co; za co; po čem) (~ je čeho, koho2 kolik)
vyjadřuje, že něco má určitou hodnotu, míru, počet ap., činit:
Škoda je sto tisíc korun.
Vstupenka je za 120 Kč.
Jablka jsou po dvaceti korunách za kilo.
Celková délka stezky je 85 km.
Doma nás bylo pět dětí.
Opravdu schopných lidí je málo.
Už je hodně hodin.
Jídla bude dost pro všechny.
Peněz není nikdy dost.
Je spousta věcí, se kterými nejsem spokojená.
15. (co je na kom)
mít pravomoc, povinnost, zodpovědnost ap. něco udělat:
Řešení celé situace bude na řediteli orchestru.
Je jen na tobě, co uděláš.
Teď je na ní, aby se vyjádřila, zda souhlasí.
Do ničeho ho nenutíme, veškerá rozhodnutí jsou na něm.
16. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co je o čem, o kom)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít v něčem, někom podstatu, zakládat se na něčem:
Všechno je o komunikaci a vyjednávání.
Je to o lidech a vzájemné spolupráci.
Stylové bydlení není o penězích, ale o nápadech.
17. neosobní (~ je po čem)
vyjadřuje ukončení děje, zánik jevu, uplynutí období ap.:
Už je po svátcích.
Brzo bude po všem.
Ještě není po zimě.
Těší se, až bude po sezoně.
Někdy stačí málo a je po problémech.
Děti milují vodu, ale jak dojde na mytí hlavy, je po radosti.
18. (co je INF) (~ je INF)
vyjadřuje možnost nebo nutnost uskutečnění nějakého děje, lze:
Byly slyšet zvuky bubnů.
Není vidět hvězdy.
ve spojení s modálními výrazy:
Někdy je nutno udělat zásadní změny.
Tomu už nebude možno zabránit.
O malé dítě je potřeba pečovat.
Není třeba se bát.
19.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
být v souladu shodovat se
být v rozporu nesouhlasit, rozcházet se
být na škodu škodit
být na odchodu odcházet
být na omylu mýlit se
být na vině zapříčiňovat
být na obtíž obtěžovat
být na překážku překážet
být v rozpacích / na rozpacích rozpakovat se
být na pochybách pochybovat
být na vzestupu stoupat, polepšovat si
20.
jako pomocné sloveso
• tvary přítomného času (1. j. jsem, 2. j. jsi, příklonné -s, 1. mn. jsme, 2. mn. jste) ve spojení s tvary minulého příčestí tvoří složené tvary minulého času:
Řekla jsem jí všechno.
Našli jste to dobře?
„Co říkal?“ zeptal jsem se.
Spaly jsme ve stanu.
Nezapomněl sis umýt ruce?
Bylas pryč strašně dlouho.
• ve spojení s trpným příčestím tvoří složené tvary trpného rodu:
Byl zvolen poslancem.
Poslední význam je uveden s otazníkem.
Oběd je připraven.
Zpráva není určena vám.
Buďte vítáni, přátelé!
Jsem přesvědčena, že společně najdeme řešení.
• tvary podmiňovacího způsobu (1. j. bych, 2. j. bys, 3. j., 3. mn. by, 1. mn. bychom, 2. mn. byste) ve spojení s minulým příčestím tvoří složené tvary podmiňovacího způsobu:
Rád bych to věděl.
Vsadila bych si na jeho výhru.
Mohl byste mi to říct.
Chtělo by to další výzkum.
Děti by takovou dálku neušly.
Je to důležitější, než bychom si mysleli.
• tvary budoucího času ve spojení s infinitivem tvoří složené tvary budoucího času zprav. nedokonavých sloves:
Budou mít holčičku.
Co budeš dělat?
S tím člověkem už pracovat nebudu.
Webová stránka bude sloužit všem.
Budeme bojovat společně.
21. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo bude co; ~)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(jen v budoucím čase)
mít chuť, potřebu konzumovat jídlo, pití ap., chtít syn. dát si:
Budete rybu?
Co budeš k snídani?
Jestli už nebudete, tak to dojím.
„Cigaretu?“ – „Díky, nebudu.“
22. (co je komu) (~ je komu jak; komu jak z něj. příčiny)
vyjadřuje fyzický nebo psychický stav, pocit:
Byla mi zima.
Bylo mi horko.
Je mi to líto.
Bylo jim dobře.
Někdy je člověku smutno.
Nejez to, bude ti špatně.
Když jsem viděl svou manželku při žlučníkovém záchvatu, nebylo mi do smíchu.
Co je s tebou, proč se nebavíš?
Co je ti? – Nic mi není. jsem v pořádku
□ buď jak buď
vyjadřuje, že něco platí bez ohledu na okolnosti, každopádně:
Přijali bychom ji buď jak buď.
Buď jak buď, oprava kostela si vyžádá značné prostředky.
Půjde o dílo, které se buď jak buď stane veřejnou událostí.
Je to dobrý přístup? Nebo špatný? Buď jak buď, je to rozhodně přístup odvážný.
□ být k dostání
být ke koupi • být dostupný na trhu
◊ ať je po [tvém / vašem ap.]
souhlasím a vyhovím ti, vám • bude to provedeno, uskutečněno ap. podle tvého, vašeho přání, požadavku:
Štveš mě, ale dobře, ať je po tvém.
Tak ať je po vašem, necháme to plavat.
Zmýlil jsem se. Ať je po vašem – ano, zmýlil jsem se.
◊ být (celý) nesvůj (z něčeho / někoho)
být neklidný, znepokojený, v rozpacích (z něčeho, z někoho) • necítit se přirozeně, uvolněně (v nějakém prostředí, v nějaké situaci, v něčí přítomnosti):
Od rána byl celý nesvůj, na nic se nedokázal soustředit.
Z jejího chování jsem byl poněkud nesvůj, nevěděl jsem, co si mám myslet.
Jsem trochu nesvůj z člověka, kterého mám za chvíli potkat.
Ve větší společnosti jsem často nesvůj.
◊ být co k čemu kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít jisté kvality, schopnosti ap., být kvalitní, hodnotný, užitečný:
Kdybys byl co k čemu, udělal bys to také.
Jsem rád, že jsem dnes byl co k čemu.
Když už jednou ten zákoník máme, měl by být co k čemu.
◊ být po [mém / tvém ap.]
být provedený, rozhodnutý ap. podle mého, tvého atd. názoru, požadavku, přání:
Být po mém, narozeniny neslavím vůbec.
Kdyby bylo po mém, nic by se nestalo.
Hned jsem věděl, jak to dopadne, ale vždycky musí být po tvém.
◊ být s to
být schopný (něco udělat ap.):
Svoje chování nebyl s to vysvětlit.
Nebyla s to čelit hlubokým depresím.
Porota nebyla s to dohodnout se na jednomyslném verdiktu.
Nebyl s to se pohnout.
Doufám, že budu s to splatit půjčku.
◊ být svůj
být osobitý, svérázný, originální:
Byl vždy svůj a moc mu nezáleželo na tom, jaký udělá dojem.
Byla svá, věděla, co chce, a šla za tím.
◊ být [ten tam / tentam / ta tam / tatam ap.]
1. rychle nebo náhle odejít, utéct, zmizet, být pryč:
Poděkoval, rozloučil se a byl ten tam.
Když u pokladny zjistila, že jí peněženka chybí, byl zloděj tentam.
2. rychle, náhle nebo dávno pominout, zmizet, ztratit se, být pryč:
Poklidný život byl ten tam, vystřídaly ho starosti.
Únava z cesty byla ta tam.
Tytam jsou doby, kdy pro něj bylo důležité budování kariéry.
S léty se poněkud zklidnil, někdejší bouřlivák je tentam.
◊ být v tom
být těhotná:
Test byl pozitivní. Nemusela jsem tedy už ani trochu váhat: jsem v tom!
◊ co je [komu / vám / ti ap.] do toho ◊ co je [komu / vám / ti ap.] po tom
to je osobní záležitost, nikdo jiný nemá právo se o to zajímat, starat se o to, vměšovat se do toho:
Co je komu do toho, čím se živím?
Co je ti po tom, starej se o sebe!
◊ co je mi / nám po někom / něčem ◊ co je mi / nám do někoho / něčeho
nezáleží mi, nám na někom, na něčem, nestarám, nestaráme se o něj, o to:
Co je nám po ostatních, hlavně, že my máme všechno v pořádku.
Co je nám do cizích problémů.
◊ co není, může být
situace se může snadno, brzo změnit • co nenastalo, co se nestalo, to může brzo nastat, to se může snadno stát
◊ něco je ve hře
něco důležitého, cenného je možné v dané situaci získat i ztratit
◊ není nad to / něco / někoho
(v dané situaci nebo všeobecně) je to ta nejlepší, nejprospěšnější věc, schopnost, činnost, zkušenost ap. • (v dané situaci, při řešení určitého problému ap.) je to ten nejlepší, nejprospěšnější člověk:
Není nad kvalitní ručně dělané boty.
Není nad šikovného řemeslníka.
Není nad to se pořádně vyspat.
Není nad to, když si člověk umí sám ze sebe udělat legraci.
iron. Není nad to připlatit si a ještě jet domů třikrát déle než před zdražením.
◊ nic [mi / vám ap.] do toho není ◊ po tom [mi / vám ap.] nic není
to není moje, vaše záležitost, o to se nestarám, nestarejte, do toho se nevměšuji, nevměšujte:
Promiň, nic mi do toho není.
Kouření je každého věc, nic mi do toho není.
Kolik vydělávám, po tom vám nic není.
◊ to jsem celý já ◊ to je celý on
to je pro mě, pro něj typické, charakteristické, to se mi, jemu stává často:
To jsem celý já, takové věci často podcením.
To je celý on, nesnáší prohry.
◊ (už) je / bylo po někom expresivní
je mrtvý, mrtvá, zemřel, zemřela:
Je v bezvědomí, nebo už je po něm.
Záchranáři se ženě snažili pomoct, ale marně, po pár minutách bylo po ní.
► bývat
[biːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Šťastné konce bývají jen v pohádkách.
V orchestru máme sedm žen, což dříve nebývalo.
2.
Před východní zdí býval opukový oltář.
V ulici bývala pošta.
3.
Festival býval každý rok na konci prázdnin.
Na jaře bývalo vždycky sluníčko a teplo.
4.
Tatínek býval profesionální muzikant.
Gibraltar bývá výchozím přístavem pro plavby přes Atlantik.
5.
Prkenná podlaha bývá z dubu nebo borovice.
Spolupráce ve skupině bývá efektivnější než úsilí jednotlivců.
6.
Už jsem býval v lepší formě.
Vojáci bývají pod velkým tlakem.
Spotřební zboží jako vložky nebo toaletní papír bývalo na příděl.
7.
Večer tu bývá hluk.
8.
Letos jsem neměl jediné klíště, a to bývám v létě na houbách od rozednění do poledne.
9.
Většina účastníků závodu bývá z Brna a okolí.
10.
Synové bývají často po matce.
11.
Ten dům býval náš.
12.
Tenhle oblek mi býval před lety docela volný.
13.
Někdy mi bývá smutno.
Po jídle jí bývalo těžko.
14.
Jezdíval jsem dlouhé trasy, ale to mi bývalo o 20 let méně.
15.
Klobása bývala za 25 korun.
Sněhu bývá každý rok dost.
16.
Když se vyskytne nějaký problém, bývá na něm, aby zakročil.
17.
Maturitní otázky bývají o štěstí.
18.
Každá ohňostrojová premiéra je zároveň derniérou, po deseti minutách podívané bývá po všem.
► bývávat
[biːvaːvat]
(3. j. -vává, čin. -vával)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Tam, kde bývával život a moře, už není.
2.
V pražském metru bývávaly turnikety na mince.
Na potoce bývávalo sedm mlýnů.
3.
Takové akce bývávají spíše v létě.
4.
Bývával kastelánem na zámku.
Brno bývávalo městem textilních továren.
5.
Velikonoce bývávaly veselé.
Dříve všechno bývávalo ze dřeva.
6.
Dráha bývávala lépe připravená.
7.
Za starých časů bývávalo poměrně bezpečno.
kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Nic už není, jak bejvávalo. Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
8.
Ten stůl bývával jeho.
9.
V autě mi bývávalo špatně.
Bývávalo jí líto, že je jedináček.
10.
Slušné klávesnice bývávají už za 120 Kč.
Poznámka Při časování zvratných sloves se ve složeném tvaru 2. j. minulého času nahrazuje tvar jsi pomocného slovesa být příklonným -s: Vrátil ses. Přála sis to. Koupal by ses. Příklonné -s se používá i ve spojeních s dalšími slovesy v minulém čase, v tomto případě je ale považováno za stylově nižší: Dals mu to? Komus volala?
podstatné jméno → i bytí
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
